Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Výměna / Mistrovsky skromná velkolepost

kritika / Lenka Křesťanová

Výměna / Mistrovsky skromná velkolepost

O tom, že dříve béčkový „sexcowboy“ Eastwood „dozrál“ v mistra režiséra prvořadých oscarových dramat, bylo napsáno mnohé, nejvíce asi před čtyřmi lety v souvislosti s uvedením boxerského „triumfu vůle“ s názvem Million Dollar Baby. Jinak to není ani v případě nejnovější Výměny (Changeling znamená doslova „Podvržené dítě“) vyprávějící „skutečný příběh“ svobodné matky Christine Collinsové (v podání Angeliny Jolieové), jíž se roku 1928 ztratil synek a následně jí tehdy hojně kritizovaná a zkorumpovaná losangeleská policie hodila na krk cizí dítě za účelem smést pod stůl vlastní pochybení.

Výměnu zahajuje již zmíněný titulek „Skutečný příběh“, namísto obvyklejšího sdělení „Podle skutečného příběhu“, jež zpravidla uvádí snímek do perspektivy. V samém začátku, ještě o několik vteřin dříve, se přitom na plátně objevuje logo Universal v podobě, jakou studio používalo v dvacátých letech minulého století - známý obraz otáčející se zeměkoule, kolem níž krouží název společnosti, obklopují třpytící se hvězdy, celé v jasně zářivém černobílém tónu. Tenhle výjev odkazuje na lesk a slávu klasického Hollywoodu v dobách hvězdného systému, nikoli na syrový realismus. A právě tento rozpor, obsažený ostatně už ve slovním spojení „skutečný příběh“, jako tvůrčí princip prostupuje Eastwoodovo skoro až nelítostné drama s parametry oscarového kandidáta. Divák je neustále konfrontován jednak s pokusem o přesný obraz doby (Los Angeles dvacátých let, moderní utlumení barevné škály do tmavých teplých tónů) viděný ze současné perspektivy a zároveň se stylově přesným „obrazem“ filmů z éry klasického Hollywoodu (opět tlumená barevná škála představující černobílou). „Klasická“ je do jisté míry i narativní strategie, s níž Eastwood pracuje – přísně lineární vyprávění, rámované titulním motivem, převážně dodržující jednotu místa a času, s výjimkou dvou paralelních sekvencí. Na druhou stranu ale vyprávění kumuluje několik „překvapivých“ vyvrcholení za sebou, kdy nepokrytě čekáme onen pravý happy-end, zatímco ten přichází v jakési smířlivé verzi, proklamující význam naděje ve „šťastný konec“, jež je jako taková vlastně mnohem důležitější.

Obsazení Jolieové nabízí možnost srovnání. Role matky ztraceného chlapce a způsob, jakým ji ztvárnila, má hodně společného s hereččinou postavou v loni uvedeném snímku Michaela Winterbottoma Síla srdce zakládajícím se na skutečné události, v němž se hrdinka také vyrovnává se ztrátou milované osoby (jde o unesení manžela). V obou případech představuje Jolieová silnou ženu, která se nehroutí pod tíhou zoufalství a nezdaru, ale nezdolně jim čelí až do konce, ať je jakýkoli. Je to symbol emancipace a skoro až archetyp odhodlané matky/manželky, jež bere situaci do vlastních rukou a jedná navzdory mínění společnosti té které doby zastoupeným muži.

Jako už dříve i v případě Výměny pojímá Eastwood vyprávění velkolepě a zároveň v duchu své typické stylistické zdrženlivosti, přičemž ona velkolepost spočívá v tom, jak důsledně a často nesmírně sugestivně líčí příběh (vyšetřování, proces, odsouzení, čekání na popravu atd.) coby jednotlivé stupně vývoje postavy se všemi nutnými vedlejšími liniemi, které by mohly tvořit motiv pro samostatné vyprávění. Podle potřeby přitom přechází z žánru do žánru (policejní drama, sociální drama, detektivní thriller s hororovými prvky, soudní drama s rozhodnutím v poslední vteřině), jakoby se tím snažil naznačit složitost skutečného života. V tomto smyslu se nestraní okázalých emocí, které však vyznívají jaksi „eastwoodovsky” okázale, vyvažuje je neustálé vědomí bezpráví, s nímž se potýkají hrdinové. Na druhou stranu se nabízí otázka, proč zvolil režisér nedobovou hudbu (jíž je sám autorem), rozpaky pak budí paralelní křížový střih dvou soudních procesů, který působí neobratně, neboť mu chybí vnitřní rytmus a potažmo i jeho lepší opodstatnění ve vyprávění.

Eastwoodův staromilský styl práce, čili důraz na tzv. poctivý příběh a přímočará režie, který obestírá jistý charakteristický, upřímně míněný patos a kdy z intimního osudu hrstky hrdinů učiní široké epické vyprávění znaje přitom tu přesnou míru klasických žánrů, nepůsobí vůbec zastarale. Anebo snad zastarale ve smyslu onoho tzv. poctivého příběhu, jehož sledování umožňuje jemnou žánrovou reflexi, především však čirý divácký zážitek.

Výměna (Changeling, USA 2008)
režie: Clint Eastwood, scénář:J. Michael Straczynski, kamera: Tom Stern, střih: Joel Cox, Gary Roach, hudba: Clint Eastwood, hrají: Angelina Jolieová, Gattlin Griffith, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Jason Butler Harner, Amy Ryanová aj.
140 minut, distribuce: Bontonfilm, premiéra v ČR: 8. 1. 2009

Přečteno 6129x

Článek vyšel v časopise Cinepur #61, leden 2009.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.6 /10

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #123

#123

červen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Farhádí na španělské vinici / Všichni to vědí

Soumrak superhrdinů / Skleněný

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Svatá prostota / Šťastný Lazzaro

Nic jsi v Oděse neviděla / „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Souboj / Film, jaký Paul Verhoeven už nikdy točit nebude


RUBRIKY

anketa (24) / český film (82) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (97) / fenomén (73) / festival (86) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (795) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (724) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (104) / reflexe (24) / report (108) / rozhovor (159) / scénář (4) / soundtrack (44) / téma (891) / televize (101) / tisková zpráva (1) / událost týdne (236) / video (2) / videoart (16) / videohra (61) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #61 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #61, leden 2009

Z obsahu tištěného čísla:

Na co dneska půjdem do kina, holky? / Malé dějiny 'filmů pro ženy' a proměn 'ženského diváctví' (Kamil Fila, téma)

Víš, jak vím, že jsi gay? / Hrdí outsideři v éře ponížení: specifika mužské genderové identity ve filmech 'skupiny' Judda Apatowa (Jindřiška Bláhová, téma)

Příběhy Richarda O. (Kamila Boháčková, dvd)

Peter Hames: Československá nová vlna / Psáno po paměti (Petr Pláteník, kniha)

Mezi zdmi / Hluboký smysl intuice (Zdeněk Holý, kritika)

Jiří Voráč: Ivan Passer - Filmový vypravěč rozmanitosti / Stopování (neviditelného) režiséra (Jindřiška Bláhová, kniha)

+ více...