Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

35 panáků rumu / Melancholický šum všednosti

35 panáků rumu / Melancholický šum všednosti

kritika / Antonín Tesař

Nový snímek Claire Denisové se vydává cestou důsledné civilnosti. Výsek ze života otce a dcery, kteří sdílejí společnou domácnost v současné Francii, je složen výhradně z každodenních výjevů postrádajících otevřený konflikt a dramatický vývoj. Přesto má dílo daleko k banalitě, jelikož v jeho jádru stojí závažná a složitá pnutí mezi postavami. Snímek však nenechává vztahy hrdinů vykrystalizovat jako ústřední motivy děje, ale naopak je rozpouští v proudu všedních mikrosituací.

Podobnou cestou vykřesávání subtilních prožitků z každodenního života se nedávno vydal i brilantní Let červeného balónku Houa Hsiao-Hsiena. V obou filmech můžeme vysledovat podobné rozmělnění interpretačních klíčů k chápání děje do pestrého, ale nehierarchického šumu situací. V prvním plánu není důležité nic, ve druhém může být zásadní sebemenší detail. Z rozhovorů, akcí a gest, jež spolu několik ústředních postav prožívá, lze vybrat prakticky jakýkoli moment a od něj se odrazit při interpretaci díla. Už samotný titul filmu Claire Denisové dokonale vystihuje stav, kdy vodítkem k pochopení může být cokoli a zároveň nic. K závazku vypít 35 panáků rumu odkazuje jedna z postav ve dvou scénách, ale zatajena nám zůstává legenda, která za tímto závazkem stojí. Důvod, proč byl tento podružný detail povýšen na název celého díla, se ze snímku samotného nedozvíme a zdá se, že z toku filmu mohl být stejným způsobem vyzdvihnut jiný libovolný motiv. Stav, do kterého nás snímek jako své diváky uvrhuje, však rozhodně nemá vyvolat dojem nejistoty a chaosu. Spíš jde o konstatování, že i ta nejbanálnější situace je prozářena významy, jež mohou pozorovatele fascinovat.

Drama je však ve snímku nejen rozpuštěno do detailů každodenních situací, ale zároveň je z něj také vypouštěno ven. Děj filmu zřetelně odkazuje k Ozuově klasice Pozdní jaro (Denisová také vliv Ozuovy tvorby na 35 panáků rumu v několika rozhovorech přiznává), která má prakticky totožnou zápletku, ale v jejím jádru je dramatický konflikt. Tragédie mladé ženy, která je láskou svých bližních tlačena do neštěstí a z lásky k nim toto neštěstí přijímá, je v Ozuově filmu vyjádřena jak slovy (celý film je řetězem přemlouvání hlavní hrdinky k sňatku), tak hereckou akcí (zářivé úsměvy střídající zlobné pohledy ve tváři herečky Secuko Harové kontrastující s osvíceným klidem Čišúa Rju). 35 panáků rumu ke stejné látce přistupuje s vědomím, že k danému tématu už bylo vše podstatné řečeno v Ozuově filmu, ale ještě je tu možnost leccos podstatného a nového ukázat. Proces přemlouvání hrdinky se proto omezuje na minimum (ve filmu se sice mluví víc, než je ve filmech Denisové obvyklé, dialogy však zpravidla krouží kolem centrálního konfliktu velkými oblouky) a řada klíčových scén konfliktu zde úplně chybí. Snímek nám neukáže bezprostřední hrdinčino svolení k sňatku ani okolnosti, za nichž k jejímu podlehnutí vnějšímu tlaku došlo. Scénu, kdy otec a dcera na společném výletě usínají vedle sebe, tento film přímo cituje z Ozuova díla, ale zatímco v Pozdním jaru otec dceři vysvětluje svůj postoj k její chystané svatbě, ve 35 panáků rumu prostě usne. Drama se tu přesouvá od slov k obrazům, zvukům a herecké akci.

Představitelka hlavní hrdinky Mati Diopová se svou oduševnělou krásou podobá Secuko Harové, ale Alex Descas v roli otce je zřetelným protipólem Rjua. Právě Descasovo charisma nejvíce napomáhá prohloubení intimity ve vztahu obou postav oproti Pozdnímu jaru. Dotyky a objetí, jimiž otec a dcera v 35 panácích rumu stvrzují svou náklonnost, jsou v obřadní Ozuově tvorbě nemyslitelné, naopak v díle Denisové těžko můžeme hledat typičtější způsob vyjádření. Nejcitlivější nerv snímku bezpochyby představuje dlouhá taneční scéna natočená typicky denisovským stylem v záběrech přilepených k tělům postav. Tato pasáž – podbarvená písní Nightshift (představující další možný interpretační klíč snímku) od skupiny The Commodores – pouhou řečí těl výstižně a přímočaře odhaluje vztahy mezi hlavními postavami.

Skrze podobu a interakci postav se do snímku dostává také pro Denisovou typický motiv vetřelce. Snímek se sice odehrává v Paříži, ale téměř veškeré postavy, včetně vedlejších, jsou černoši. Nejde však o žádné přistěhovalce, ale o příslušníky pracující třídy, kteří Paříž dlouhodobě považují za svůj domov. Cizincem v této společnosti se tak paradoxně stává jediná bělošská postava hrdinčina nápadníka Noého, která se pak skutečně postaví do pozice vetřelce, jenž rozbije dosavadní rodinnou harmonii.

Civilnímu pojetí snímku se tak nejvíce vymyká filmová hudba, kterou pro Denisovou již potřetí složila skupina Tindersticks. Její melancholické tóny umocňují tichou tragičnost tepající v šumu všedních situací, z nějž 35 panáků rumu sestává.

35 panáků rumu (35 rhums, Francie, Německo, 2008)
režie: Claire Denis, scénář: Claire Denis, Jean-Pol Fargeau,
kamera: Agne`s Godardová, střih: Guy Lecorne, hudba: Tindersticks
hrají: Mati Diop, Alex Descas, Grégoire Colin, Nicole Dogue, Eriq Ebouaney ad.
100 min., distribuce: Artcam, premiéra v ČR: 16. 7. 2009

Přečteno 7316x

Článek vyšel v časopise Cinepur #64, červenec 2009.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.8 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #125

#125

říjen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Harry Callahan antikomunismu / Staříci

Paradoxy zla / Nabarvené ptáče

Pohádka o Eltonovi / Rocketman

Ingimundur staví dům / Bílý bílý den

Almodóvarovy vycpávky / Bolest a sláva

Eastwoodovo Carpe diem! / Pašerák

Bumtarata bum bum bum / The Beach Bum

Nůž na stereotypy / Ostrým nožom


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Hands Across (Black) America / My

Zloději iluzí současného Japonska / Zloději

Takaši Miike / Autor bez domova

Dvojí vědomí černošského policajta / BlacKkKlansman

Logika přestřelky / Zimní bratři


RUBRIKY

anketa (24) / český film (85) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (814) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (738) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (242) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)

Cinepur #64 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #64, červenec 2009

Z obsahu tištěného čísla:

Zpětný průlom / Do studia Kroměříž (Vojtěch Mašek, zoom)

Douglas Gordon / Jak unést pravou osobu (Martin Mazanec, rozhovor)

Ve znamení asie / Oberhausenské Kurzfilmtage 2009 (Čestmír Lang, glosa)

Téma: Stereoskopický film (Jan Kolář, téma)

Harun Farocki on-line (Kamila Boháčková, web)

Zobrazení hrozby v americkém vědecko-fantastickém filmu 50.let (Jiří Fiala, fenomén)

+ více...