Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

X-Men: První třída / Übermensch v komiksových barvách popáté

X-Men: První třída / Übermensch v komiksových barvách popáté

kritika / Daniel Řehák / 29. 6. 2011 / komentáře (3)

Snímek režiséra Matthewa Vaughna je již pátou částí v sérii filmových adaptací postavených na komiksové řadě X-men, velmi rozsáhlé licenci z nakladatelství Marvel. Od ostatních superhrdinů se X-men odlišují konfliktem, který se neomezuje jen na heroický boj proti zločinu či batmanovské zpytování svědomí. Tito hrdinové nezískali své nadpřirozené schopnosti dlouholetým tréninkem, nešťastnou náhodou nebo technologickými výdobytky – jejich nadlidské vlastnosti jsou plodem genetické anomálie, která jim takzvaný normální život moc neusnadňuje.

Největším nepřítelem každého podobně obdařeného mutanta je proto zcela obyčejný člověk, který těžko snáší jinakost, a ještě hůře možnost, že by jej mohla evoluce zapudit a dát přednost vyvinutějšímu konkurentovi. Dalším nepřítelem se pak stává jiný mutant, který má na věc odlišný názor. A tak proti sobě stojí dva tábory „nadlidí“, z nichž jedni mají jakousi morální odpovědnost a nechtějí Homo sapiens sapiens odsunout do propadliště dějin, zatímco ti druzí by potomky opic pro jistotu vyhubili, aby jimi nebyli sami brzo vyhlazeni. Právě původ tohoto letitého konfliktu sleduje talentovaný režisér Matthew Vaughn v prequelu X-Men: První třída, jehož titul není jen označením nadřazenosti a časového ukotvení vůči již natočeným snímkům, ale i příměrem z oblasti školství. Obsahem filmu je totiž krom snahy zastavit maniakálního mutanta Sebastiana Shawa, který by rád způsobil třetí světovou válku, i založení školy pro zmutované děti a výuka v tom, jak se svým darem žít a jak jej využít. Ačkoli se snímek zajímá o problém odlišného dospívání a snaží se skrze zmutovanou mládež („měňavka“ Mystique nebo „vlkodlačí“ vědec Beast) oslovit teenagerské publikum, hlavními postavami jsou tu muži zralí a stižení vnitřními pochybnostmi pomalu přerůstajícími ve fanatismus.

Průkopníkem smířlivé etiky, která má zařadit mutanty do řádné lidské společnosti, je profesor Charles Xavier (James McAvoy). Optimistický, telepatickými schopnostmi obdařený psycholog společně s jistým Erikem Lehnsherrem (stále populárnější Michael Fassbender) chtějí zabránit konci světa a shromáždit skrývající se mutanty, aby jim pomohli smířit se sami se sebou. Jelikož mají oba dva zásadně odlišný názor na ctnosti lidstva, stanou se z nich v budoucnu největší rivalové Profesor X a Magneto. Tímto rozchodem však Vaughnova prvotřídní podívaná z šedesátých let minulého století končí a odkazuje na trilogii X-Men, kterou odstartoval v roce 2000 režisér Bryan Singer (tentokrát pouze v rolích producenta a autora námětu).

Vaughn poutavě pracuje s jeho někdejší vizí pojmout fantastický komiksový svět realisticky a uvěřitelně – skoro jako by se snažil po nepříliš povedeném třetím díle původní trilogie (X-Men: Poslední vzdor, 2006) a samostatném sólu jednoho z X-Menů (X-Men Origins: Wolverine, 2009) vrátit sérii ztracený kredit. Tomu odpovídá jak obsazení, tak režijní stylizace dobového akčního snímku, která má blíž ke klasickým bondovkám než ke křiklavým dobrodružstvím digitálních hrdinů současnosti. Ačkoli zde velkolepé trikové sekvence nechybí, snímek sám na nich rozhodně nestojí; jeho síla spočívá spíš v jednání postav, ve vrstevnatosti jejich konfliktu a jedinečné schopnosti herců jako McAvoy a Fassbender vykreslit postavy do hloubky i bez nadbytečných dialogů.

Matthew Vaughn na sebe upozornil už debutem Po krk v extázi, nicméně pro daný kontext je zajímavější jeho předchozí komiksová adaptace Kick Ass, která je v porovnání s chladnými a „statickými“ X-meny mnohem svižnější a hravější. Vaughn je však typem tvůrce, který respektuje látku a hledá k ní adekvátní výrazové prostředky; neaplikuje jeden osobitý styl na všechno, a přesto lze jeho rukopis rozpoznat. Vaughn si diváka získává skrze emoce a rozplétání motivů, jež vedou protagonisty k jejich pozdějším činům, postojům a rozhodnutím. První setkání s chlapcem, z něhož jednoho dne vyroste nemilosrdný Magneto, se ve snímku X-Men: První třída (stejně jako v Singerově jedenáct let starém titulu) odehraje během druhé světové války mezi ploty koncentračního tábora. Vaughn – aniž by musel používat expresivní násilí a ohrozil tak přístupnost snímku – pouze náznakem a čistě obrazovými prostředky ilustruje peklo holocaustu, aby zobrazil hloubku Magnetovy nedůvěry k lidstvu. Vedle sugestivní práce s rytmikou střihu, která působí od první do poslední scény kompaktně a uchvacuje zdánlivě neměnným hypnotickým tempem, režiséra zdobí i důkladné vedení herců, jemný humor a schopnost vyvolat napětí minimálními prostředky.

Příběh snímku X-Men: První třída nicméně není tak obsažný, aby dovolil jít k hrdinům ještě blíže a rozehrál skutečné drama; i proto zůstává v rámci této série nejpozoruhodnějším snímkem Singerův X-Men 2 (2003), který dokázal dovést jednotlivé charaktery za hranice všedního akčního filmu. Přesto to vypadá, že Bryan Singer konečně našel svého nástupce na režisérské pozici a aktuální X-Men díky tomu ční vysoko nad průměrem komiksových adaptací.

X-Men: První třída (X-Men: First Class, USA, 2011, IMDb)
Režie: Matthew Vaughn, scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Jane Goldman, Matthew Vaughn, Sheldon Turner a Bryan Singer, hrají: James McAvoy, Michael Fassbender ad. 132 min., distribuce: Bontonfilm (premiéra v ČR 2. 6. 2011).

X-Men: První třída (X-Men: First Class, USA, 2011, IMDb)
Režie: Matthew Vaughn, scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Jane Goldman, Matthew Vaughn, Sheldon Turner a Bryan Singer, hrají: James McAvoy, Michael Fassbender ad. 132 min., distribuce: Bontonfilm (premiéra v ČR 2. 6. 2011).

Přečteno 5078x

Článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /12

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

X-Men: První třída

****  CINEPUR (3)

****  ČTENÁŘI (3.2)


komentáře

    přepište kód:

egto99  (28.11.2011 11:41)

Aniž bych chtěl být nevděčný, "všude jsem byl, všechno znám" diskutér, souhlasím s T.J.Kolichem. Moc obecná, nekonkrétní a klišovitá recenze. Pod standardem Cinepuru. Pro mě velká škoda, těšil jsem se na text o X-Menech tady…

T.J.Kolich  (12.11.2011 18:16)

Tato recenze je docela zbytečná. Ve většině textu popisuje příběh filmu, pak srovnává film se staršími X-Meny a jinými snímky režiséra. Zakončená je ne moc výřečnými frázemi typu "důkladné vedení herců" či "sugestivní práce s rytmikou střihu". Vše, o čem mluví, si mohl domyslet kterýkoli divák, jenž zhlédl někeré ze zmiňovaných snímků a utvořil si na ně alespoň povrchní názor. Nic zde není vyzdviženo ani zkritizováno. Podobnou recenzi by si člověk mohl přečíst i v televizním programu.

gustav adolf  (2.7.2011 01:01)

ale hlavne v jedne scene zazni parafraze zasady us army "dont ask, dont tell", stejne jako neustale opakovana replika "iam mutant and iam proud" neni nic jineho nez variace na "gay pride"

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #123

#123

červen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Farhádí na španělské vinici / Všichni to vědí

Soumrak superhrdinů / Skleněný

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Svatá prostota / Šťastný Lazzaro

Nic jsi v Oděse neviděla / „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Hvězdné války bez síly / Solo: Star Wars Story

Lamač Lucasových kódů / Star Wars: Poslední z Jediů

Rogue One / Ukradené plány na Star Wars pro dospělé

Hledá se Dory / Splněné zadání a ani o šupinu navíc

Star Wars: Síla se probouzí / Nejlepší z možných předalekých galaxií


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (97) / fenomén (73) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (795) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (715) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (104) / reflexe (24) / report (108) / rozhovor (159) / scénář (4) / soundtrack (44) / téma (891) / televize (101) / tisková zpráva (1) / událost týdne (233) / video (2) / videoart (16) / videohra (61) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #76 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #76, červenec 2011

Z obsahu tištěného čísla:

Michail Romm / Obyčejný fašismus (Tomáš Hála, dvd)

Amer / Monstrum na povrchu (Antonín Tesař, cinepur choice)

Paul / Anální sonda do popkulturních předsudků (Antonín Tesař, kritika)

L.A. Noire / Digitální pomrkávání po filmovějším hraní (Zdeněk Blaha, videohra)

V lůně zvuku / Ambientní filmy Benedeka Fliegaufa (Aleš Stuchlý, cinepur choice)

Zvuk hluku / Svazující pravidla sonické revolty (Vít Schmarc, kritika)

+ více...