Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Iron Sky / Vesmírní náckové svým geekům rozumějí

Iron Sky / Vesmírní náckové svým geekům rozumějí

kritika / Táňa Zabloudilová / 11. 7. 2012

Jedním z deseti mladých evropských režisérů, které se podle časopisu Variety vyplatí sledovat, je Timo Vuorensola, průkopník online crowdsourcování ve filmové produkci. Třiatřicetiletý Fin režíroval prý nejúspěšnější finský film všech dob – parodii seriálů Star Trek a Babylon 5 nazvanou Star Trek: In the Pirkinning (hlavním hrdinou je kapitán James B. Pirk). Film vznikl díky práci dobrovolníků, penězům drobných sponzorů a fanoušků. Původně byl určen jen pro internetové publikum – stáhlo si ho více než tři a půl milionu lidí, později ho vysílala finská a také belgická národní televize.

V případě Iron Sky je až druhořadé, jak dobrý film to je. Na Berlinale nevyhrál žádnou cenu, byl ale zdaleka nejdiskutovanějším tématem – jeho absurdní zápletka mu zajistila pozornost všech typů sdělovacích prostředků a intenzivní šeptandu. Je to především přístup k dnešním médiím, co dělá z Iron Sky opravdovou událost. V době, kdy se filmaři musí adaptovat na proměnu fungování filmového průmyslu, naznačuje přístup Vuorensolova týmu jednu z možných cest.

Způsob, jakým režisér produkoval svůj druhý snímek Iron Sky, je zatím zřejmě nejlepším příkladem využití internetu a sociálních sítí k financování filmového natáčení a zároveň k vzájemnému sblížení tvůrců a fanoušků filmu. Každý mohl na Vuorensolův film přispět penězi nebo nápady – prostřednictvím webové platformy bylo možné vymýšlet jména postav nebo třeba navrhovat design vesmírných lodí. Od začátku natáčení se na webu produkce Iron Sky pravidelně objevovala tematická videa (například bezprostředně po dokončení filmu jeho úvodní čtyři minuty), před premiérovým uvedením na berlínském filmovém festivalu zase vyšly tři komiksové prequely. Samozřejmostí jsou hry, aplikace, jedny z nejpoctivěji updateovaných webových stránek a účty na Facebooku a Twitteru. Nakonec není překvapení, že tímto způsobem produkovaný film je právě o nacistech na Měsíci. O moc víc geekovské už to být nemůže.

Nápad začít točit film s marketingovým sloganem „V roce 1945 náckové odletěli na Měsíc, teď se vracejí zpátky“ dostal režisér s přáteli v sauně. Hlavními hrdiny udělali krásnou blonďatou nacistku Renate, odbornici na planetu Zemi, a černocha jménem James Washington vystřeleného na Měsíc marketingovými specialisty americké prezidentky (Stephanie Paul jako karikatura Sarah Palin). Renate vyučuje árijské měsíční školáky angličtinu, aby byli připraveni na postupnou infiltraci a „záchranu“ Země, kterou plánují na základně ve tvaru hákového kříže, zapuštěné mezi krátery. Oddanost k Vůdci (Udo Kier) jim vštěpuje pomocí Chaplinova Diktátora, kterého má za nejlepší krátký film, poněvadž z něj zná jen deset minut. Černocha vidí poprvé v životě.

Finský film s německými a americkými herci natočený v Austrálii je samozřejmě napěchovaný odkazy všech druhů (Dr. Divnoláska, Pád třetí říše, obligátní Hvězdné války nebo obzvlášť důležitá role chruščevovsky použité boty) a soundtrack nahrála slovinská mystifikační hudební skupina Laibach používající nacistickou symboliku. I speciální efekty a celkový vzhled filmu (steampunková stylizace prostředí na Měsíci nebo vesmírné koráby Rheingold, Walkure, Siegfried a Götterdämmerung) vypadají překvapivě slušně. Iron Sky svým geekům rozumí a předkládá jim všechny očekávatelné vizuální fetiše.

Scenáristé filmu (Johanna Sinisalo, Michael Kalesniko) však nedokázali nápad přepsat do silného scénáře. Úvod má spád, rychle se ale zapomíná na myšlenku nacistické invaze Země a konfrontace s pozemským životem čeká jen hlavní árijku a jejího nastávajícího manžela a příštího Führera (Götz Otto). Iron Sky má mnoho výborných momentů (rozchod Renate s nacismem poté, co na Zemi uvidí Chaplina celého, nebo zasedání OSN) a posun od parodického béčkového sci-fi k politické satiře funguje. Vtipy jsou však spíš krotké než ostré, leckteré dialogy nudné a neohrabané. Grandiózní a šokující iniciační zápletku už nic nepřekoná. Ze všeho nejvíc působí Vuorensolovo dílo jako legranda přesně odpovídající poptávce specifického internetového publika, sdílejícího s tvůrci druh smyslu pro humor.

Není překvapivé, že film v Berlíně navzdory kontroverzní zápletce nesklidil žádný výrazně negativní ohlas. Iron Sky narozdíl od skupiny Laibach, která svůj postoj k neonacismu nikdy úplně jasně nedeklarovala („Jsme fašisti asi tolik jako byl Hitler malíř“) a léta vyvolává kontroverze, nemá ambice publikum mást a nutit ho zaujímat postoj. Snímek samotný není zdaleka tak výjimečný jako jeho námět a způsob vzniku. Iron Sky zkrátka není důležitý jako film, ale jako filmová událost.

Iron Sky (Finsko / Neměcko / Austrálie, 2012, IMDb)
Režie: Timo Vuorensola, scénář: Johanna Sinisalo a Michael Kalesniko, kamera: Mika Orasmaa, hudba: Laibach, hrají: Udo Kier, Julia Dietze, Peta Sergeant, Götz Otto, Kym Jackson, Christopher Kirby, Stephanie Paul ad., 93 min., distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 12. 7. 2012).

Iron Sky (Finsko / Neměcko / Austrálie, 2012, IMDb)
Režie: Timo Vuorensola, scénář: Johanna Sinisalo a Michael Kalesniko, kamera: Mika Orasmaa, hudba: Laibach, hrají: Udo Kier, Julia Dietze, Peta Sergeant, Götz Otto, Kym Jackson, Christopher Kirby, Stephanie Paul ad., 93 min., distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 12. 7. 2012).

Přečteno 5031x

Článek vyšel v časopise Cinepur #82, červenec 2012.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.8 /12

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #130

#130

srpen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ženská tvář války / Vysoká dívka

Půvab a moudrost motivačních citátů / Kdybys jen tušil

Šíleně smutný Asiat / Ocas tygra

Tancem proti homofobii / Dokud se tančí

Paměť strojů / Efekt Vašulka

O včelách a lidech / Země medu

Žánrové tropy v subtropech / Kanáři

Potratit v Americe / Never Rarely Sometimes Always


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Mallory / Feťačka, co má smůlu na chlapy

Fénix / Nemožnost vyhlásit hodinu nula

Zmizení Eleanor Rigbyové / Rodinná tragédie, light verze

Hany / Generační výpověď z kavárny, kde nikdo nemá co říct

Hunger Games: Vražedná pomsta / Revoluce pro všechny


RUBRIKY

anketa (25) / český film (97) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (104) / fenomén (73) / festival (93) / flashback (4) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (1) / kauza (33) / kniha (123) / kritika (969) / mimo kino (162) / nekrolog (1) / novinka (775) / objev (2) / pojem (36) / portrét (16) / profil (110) / reflexe (25) / report (115) / rozhovor (167) / scénář (4) / soundtrack (51) / téma (939) / televize (110) / událost týdne (259) / videohra (68) / web (42) / zoom (163)

Cinepur #82 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #82, červenec 2012

Z obsahu tištěného čísla:

S Renée Fleming v Aeru / Met: Live in HD jako první alternativní obsah (Kamila Dohnalová, téma)

Treme / All That Jazz (Jana Jedličková, televize)

Muži v černém 3 / Příjemně gumový blockbuster (Petr Hamšík, kritika)

Cosmopolis / Asymetrická prostata podle Cronenberga (Antonín Tesař, kritika)

Iron Sky / Vesmírní náckové svým geekům rozumějí (Táňa Zabloudilová, kritika)

Rozhovor s ředitelem La Semaine de la critique Charlesem Tessonem (Jakub Felcman, report)

+ více...