Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Dlouhou dobu se zdálo, že se herní průmysl vydá cestou hollywoodských megahitů. Poslední roky se však víra ve vysoké rozpočty začala rozplývat. Obří herní tituly se stávají nebezpečným rizikem a pozornost vydavatelů se přesouvá k menším hrám. Zdá se, že současný hráč už nemůže být závislý pouze na přísunu úspěšných blockbusterů.

Můj starší bratr film

Dříve než se zaměříme na současnost herních blockbusterů, stručně si zrekapitulujeme vývoj her od amatérských experimentů k stamilionovým rozpočtům. Herní průmysl se od počátků formoval v blízkosti již zavedeného filmového odvětví. První komerční hra – arkádový automat na mince Computer Space z roku 1971 – se jako kulisa objevila hned v několika snímcích. Mihla se dokonce i v prvním moderním blockbusteru tzv. Nového Hollywoodu – v Čelistech (Jaws, 1975). Sám Computer Space se ovšem nestal žádným trhákem. Pozdější zakladatelé firmy Atari, Nolan Bushnell a Ted Dabney, vyvinuli na tehdejší dobu příliš složitou hru, která běžné návštěvníky barů především frustrovala.

Bushnell a Dabney pod záštitou společnosti Atari skutečně uspěli až napodruhé. Pong (1972), který designoval inženýr Allan Alcorn, byl prvním herním hitem. Jeden automat umístěný v hospodě v kalifornském Sunnyvale se během dvou let „rozmnožil“ v 8000 přístrojů a domácí verze Home Pong se v roce 1975 prodalo 150 000 kusů. Pong ukázal všem skeptikům, že na počítačových hrách lze vydělat nemalé částky. Z dnešního hlediska však nemůžeme Pong vnímat jako blockbuster. Chyběla mu propracovaná reklamní kampaň, původní rozpočet byl téměř nulový a úspěch hry se dostavil postupně v rozmezí přibližně tří let. Na Pong později navázal velice úspěšný Pac-Man z roku 1980. Japonská arkáda se slavným žlutým žroutem se téměř okamžitě stala součástí amerického mainstreamu. Pac-Man měl dokonce své vlastní vitamíny a hudební singl Pac-Man Fever (1982) od dua Buckner a Garcia se probojoval do první desítky žebříčku Billboard.

Celý text najdete v novém Cinepuru 93.