Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Magio Works - Jan Matoušek / Světelný navigační infosystém pro Prahu

Magio Works - Jan Matoušek / Světelný navigační infosystém pro Prahu

český talent / Sylva Poláková / 4. 11. 2014

Grafický design ve spojení se světlem a městským prostředím je jedním z nejvýraznějších činitelů podílejících se na scenérii (noční i denní) soudobých měst. Tomuto tématu se dlouhodobě prakticky i teoreticky věnuje grafický designer Jan Matoušek (*1984). Street art a konkrétně graffiti, se kterým začal pracovat ještě v teenagerských letech, určili Matouškův vztah k městskému prostředí, jež ho jako ústřední téma provázelo i během studia na VŠUP.

V roce 2005 nastoupil do vůbec prvního ročníku ateliéru grafického designu a nových médií Petra Babáka, který se stal progresivním a inspirativním mezioborovým prostředím. O možnosti filmu v jeho rozšířené podobě se zajímala řada Matouškových kolegů, ať už jako o obohacení grafické profese nebo přímo přesedlali k videoartu (Tereza Janečková), k novým médiím (Prokop Bartoníček) či například videomappingu, kterým se zabývá také Amar Mulabegovič ze skupiny Macula, jíž jsme věnovali jeden z předchozích profilů. Matoušek byl již během studií vyzván, aby se stal členem Babákovy Laboratoře, jež slučuje proměnlivý tým grafických designerů i dalších profesí a zabývá se specifickými projekty na pomezí několika disciplín jako jsou i architektura či film.

Matoušek, který se později stal asistentem v Babákově ateliéru, věnoval svou diplomovou práci interdisciplinární oblasti chápání města jako vizuálního média: „Zvolil jsem si téma, jež mě dlouhodobě provází. Tedy město, komunikace v něm, jeho vizuální stránka odehrávající se nejen na fasádě. Světlo jako princip jsem si zvolil proto, že je pružné, dá se aplikovat na fasádu bez potřeby montovat složité konstrukce, a že může být neničivým, širokosáhlým nástrojem.“Tento projekt, který je zčásti vizionářský a z části resumuje předchozí pokusy o „urbanizaci" grafického designu, po níž Matoušek sám volá, vyústil (alespoň prozatím) ve stejnojmenné knize Město=Médium / Město a světlo.

Jeho vlastní intervence, světelný navigační systém pro Prahu, je založený na projekci grafického rozhraní, které by se v ideální podobě nabízelo k interakci s kolemjdoucími. Ačkoli především z majetkoprávních důvodů zůstalo u testovacích projekcí, Matouškova vize „oživlého“ prostoru zanechala svou stopu v geniu loci piazzetty Nové scény, průchodu na Vltavské, větráků u Smíchovského nádraží nebo v rušné ulici u Gymnázia Na Zatlance. Z řady možných lokací si vybral záměrně místa, která jsou zároveň městským dopravním uzlem, kde se mísí pěší, hromadná doprava i automobilový provoz a přitom jsou typickým místem-nemístem, jakýmsi tranzitem postrádajícím plnohodnotné využití. Jako další důvod výběru uvádí svůj zájem o „spíš brutalistickou architekturu nebo sociální realismus.“ Vysvětluje, že se mu „neslučuje promítat na neorenesanci nebo baroko“ a dodává „ve vztahu k architektuře se mi líbí symbiotický vztah. Podle mého názoru by ani světelné intervence neměly jít proti ní.“ Forma světelné projekce, kterou zvolil z řady dnes rozšířených městských světelných průniků (jako jsou různé typy obrazovek a displejů nebo staršího neonu), měla za úkol tyto konkrétní lokace „prosvětlit, občerstvit a dát jim tak nový rozměr.“

Prvotní Matouškovou motivací byla rozladěnost ze současného stavu městského itineráře, a to především v oblasti grafického designu. „Praha je zanesena z velké části nekvalitním grafickým designem a všudypřítomnou reklamou. Jakákoli předchozí rozvaha o vztahu k místu je velmi vzácná. Mou motivací bylo přispět ke změně tohoto neutěšeného stavu,“ říká. Zároveň je v jeho projektu přítomný jakýsi sociální apel na samotné obyvatele.

Informace, které měly být v tomto navigačním systému „vysílány“, zahrnovaly vedle zavedených „žánrů“ jako je počasí a kulturní nebo dopravní servis také možnost interakce s kolemjdoucími. Jeden ze způsobů, jak se podílet na vytváření interaktivního města, spatřuje Matoušek ve využití současných technologií, především těch, které jsou široce rozšířené a zabírají podstatné místo v naší schopnosti komunikovat. Sdílení informací pomocí internetu a mobilních zařízení vede k tomu, že se od virtuálního světa neoddělujeme ani tehdy, pohybujeme-li se v žitém fyzickém prostoru. Matoušek se proto ptá: „Jaký je důvod nezobrazit informace, které máme ve svých mobilech, rovnou na fasádě?“ Sám vidí v této možnosti „site-specific rozměr, kdy se člověk stává součástí prostředí a není izolován v krabičce (mobilního telefonu) svého vlastního světa.“


Světelné intervence (realizace a publikace)

M=M navigační infosystém (2011, Praha)

Jan Matoušek, Vladimír 518, Markéta Vinglerová (eds.), Město=Médium, BiggBoss + VŠUP, 2012.

Přečteno 2296x

Článek vyšel v časopise Cinepur #95, říjen 2014.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #111

#111

červen 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY český talent

Nic si nevymezovat / Matyáš Trnka

Jan Saska / S lahváčem na Oscary

Macula / Prchavá monumentalita

Jakub Dvorský / Férový svět řízený počítačem

Olmo Omerzu / Filmy o ztrátě nevinnosti

Markéta Lisá / Omylné a proto uhrančivé

Jakub Nepraš: světelný kinetismus současnosti

Kameraman Lukáš Milota / Příznaky mistrovství


DALŠÍ Z RUBRIKY

Editorial 111 / Když se o vás pere Wolverine

Bohéma / Fikce a realita v televizním seriálu

Nostalgický pokrok v mezích formátu / Česko v éře globální televize

O podlidech, nelidech a těch ostatních / Stopy sociálního realismu v současné australské...

Televize pro hráče / YouTube kanál Machinima

True crime / Nejen televizní fenomén

Úvod k tématu 111: Současné televizní formáty

Velká čínská zeď / Rozestavěný pomník čínsko-amerického přátelství


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Macula / Prchavá monumentalita

Láska z Khon Kaen / Pod přívětivým úsměvem

Markéta Lisá / Omylné a proto uhrančivé

Jakub Nepraš: světelný kinetismus současnosti

Steve McQueen / Smutné krásné tělo


RUBRIKY

anketa (22) / český film (62) / český talent (32) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (117) / editorial (85) / fenomén (66) / festival (47) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (108) / komiks (9) / kritika (686) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (562) / objev (3) / pojem (36) / portrét (3) / profil (93) / reflexe (24) / report (91) / rozhovor (148) / scénář (4) / soundtrack (31) / téma (820) / televize (78) / tisková zpráva (1) / událost týdne (177) / video (2) / videoart (16) / videohra (49) / web (37) / zoom (146)

Cinepur #95 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #95, říjen 2014

Z obsahu tištěného čísla:

Sleduj a klikej / Dokumentární film 2.0 (Lucie Česálková, téma)

Imagina / O experimentech s diváckými očekáváními (Tomáš Stejskal, glosa)

Nepřítel třídy / Vzpoura vůči předčasné zralosti (Jakub Jiřiště, zoom)

Věk nevinnosti (Jana Bébarová, dvd)

Ona (Matěj Nytra, dvd)

Kukuřičný ostrov / Spiritualita v kukuřici (Veronika Havlová, zoom)

+ více...