Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Magio Works - Jan Matoušek / Světelný navigační infosystém pro Prahu

Magio Works - Jan Matoušek / Světelný navigační infosystém pro Prahu

český talent / Sylva Poláková / 4. 11. 2014

Grafický design ve spojení se světlem a městským prostředím je jedním z nejvýraznějších činitelů podílejících se na scenérii (noční i denní) soudobých měst. Tomuto tématu se dlouhodobě prakticky i teoreticky věnuje grafický designer Jan Matoušek (*1984). Street art a konkrétně graffiti, se kterým začal pracovat ještě v teenagerských letech, určili Matouškův vztah k městskému prostředí, jež ho jako ústřední téma provázelo i během studia na VŠUP.

V roce 2005 nastoupil do vůbec prvního ročníku ateliéru grafického designu a nových médií Petra Babáka, který se stal progresivním a inspirativním mezioborovým prostředím. O možnosti filmu v jeho rozšířené podobě se zajímala řada Matouškových kolegů, ať už jako o obohacení grafické profese nebo přímo přesedlali k videoartu (Tereza Janečková), k novým médiím (Prokop Bartoníček) či například videomappingu, kterým se zabývá také Amar Mulabegovič ze skupiny Macula, jíž jsme věnovali jeden z předchozích profilů. Matoušek byl již během studií vyzván, aby se stal členem Babákovy Laboratoře, jež slučuje proměnlivý tým grafických designerů i dalších profesí a zabývá se specifickými projekty na pomezí několika disciplín jako jsou i architektura či film.

Matoušek, který se později stal asistentem v Babákově ateliéru, věnoval svou diplomovou práci interdisciplinární oblasti chápání města jako vizuálního média: „Zvolil jsem si téma, jež mě dlouhodobě provází. Tedy město, komunikace v něm, jeho vizuální stránka odehrávající se nejen na fasádě. Světlo jako princip jsem si zvolil proto, že je pružné, dá se aplikovat na fasádu bez potřeby montovat složité konstrukce, a že může být neničivým, širokosáhlým nástrojem.“Tento projekt, který je zčásti vizionářský a z části resumuje předchozí pokusy o „urbanizaci" grafického designu, po níž Matoušek sám volá, vyústil (alespoň prozatím) ve stejnojmenné knize Město=Médium / Město a světlo.

Jeho vlastní intervence, světelný navigační systém pro Prahu, je založený na projekci grafického rozhraní, které by se v ideální podobě nabízelo k interakci s kolemjdoucími. Ačkoli především z majetkoprávních důvodů zůstalo u testovacích projekcí, Matouškova vize „oživlého“ prostoru zanechala svou stopu v geniu loci piazzetty Nové scény, průchodu na Vltavské, větráků u Smíchovského nádraží nebo v rušné ulici u Gymnázia Na Zatlance. Z řady možných lokací si vybral záměrně místa, která jsou zároveň městským dopravním uzlem, kde se mísí pěší, hromadná doprava i automobilový provoz a přitom jsou typickým místem-nemístem, jakýmsi tranzitem postrádajícím plnohodnotné využití. Jako další důvod výběru uvádí svůj zájem o „spíš brutalistickou architekturu nebo sociální realismus.“ Vysvětluje, že se mu „neslučuje promítat na neorenesanci nebo baroko“ a dodává „ve vztahu k architektuře se mi líbí symbiotický vztah. Podle mého názoru by ani světelné intervence neměly jít proti ní.“ Forma světelné projekce, kterou zvolil z řady dnes rozšířených městských světelných průniků (jako jsou různé typy obrazovek a displejů nebo staršího neonu), měla za úkol tyto konkrétní lokace „prosvětlit, občerstvit a dát jim tak nový rozměr.“

Prvotní Matouškovou motivací byla rozladěnost ze současného stavu městského itineráře, a to především v oblasti grafického designu. „Praha je zanesena z velké části nekvalitním grafickým designem a všudypřítomnou reklamou. Jakákoli předchozí rozvaha o vztahu k místu je velmi vzácná. Mou motivací bylo přispět ke změně tohoto neutěšeného stavu,“ říká. Zároveň je v jeho projektu přítomný jakýsi sociální apel na samotné obyvatele.

Informace, které měly být v tomto navigačním systému „vysílány“, zahrnovaly vedle zavedených „žánrů“ jako je počasí a kulturní nebo dopravní servis také možnost interakce s kolemjdoucími. Jeden ze způsobů, jak se podílet na vytváření interaktivního města, spatřuje Matoušek ve využití současných technologií, především těch, které jsou široce rozšířené a zabírají podstatné místo v naší schopnosti komunikovat. Sdílení informací pomocí internetu a mobilních zařízení vede k tomu, že se od virtuálního světa neoddělujeme ani tehdy, pohybujeme-li se v žitém fyzickém prostoru. Matoušek se proto ptá: „Jaký je důvod nezobrazit informace, které máme ve svých mobilech, rovnou na fasádě?“ Sám vidí v této možnosti „site-specific rozměr, kdy se člověk stává součástí prostředí a není izolován v krabičce (mobilního telefonu) svého vlastního světa.“


Světelné intervence (realizace a publikace)

M=M navigační infosystém (2011, Praha)

Jan Matoušek, Vladimír 518, Markéta Vinglerová (eds.), Město=Médium, BiggBoss + VŠUP, 2012.

Přečteno 2541x

Článek vyšel v časopise Cinepur #95, říjen 2014.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.5 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #113

#113

říjen 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY český talent

Rudolf Šmíd / Kronikář strašáků

Lukáš Kokeš / S realitou je to velmi nejisté

Nic si nevymezovat / Matyáš Trnka

Jan Saska / S lahváčem na Oscary

Macula / Prchavá monumentalita

Jakub Dvorský / Férový svět řízený počítačem

Olmo Omerzu / Filmy o ztrátě nevinnosti

Markéta Lisá / Omylné a proto uhrančivé


DALŠÍ Z RUBRIKY

Clooney se vrací do televize s adaptací románu Hlava XXII

Podívejte se zdarma na vítězný film z letošního Locarna

Bon appétit / Oklamaný

Park Chan-wook natočí minisérii podle románu Johna le Carrého

Na největší dokumentární festival míří početná česká delegace

Nominacím na evropské Oscary vévodí Östlundův film Čtverec

Režisér Semestru dokončil natáčení celovečerního debutu

Vidět znamená žít / Dunkerk


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Film o životě / Jako z filmu

Macula / Prchavá monumentalita

Láska z Khon Kaen / Pod přívětivým úsměvem

Markéta Lisá / Omylné a proto uhrančivé

Jakub Nepraš: světelný kinetismus současnosti


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (119) / editorial (87) / fenomén (67) / festival (55) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (109) / komiks (10) / kritika (704) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (606) / objev (3) / pojem (36) / portrét (4) / profil (95) / reflexe (24) / report (94) / rozhovor (150) / scénář (4) / soundtrack (34) / téma (831) / televize (83) / tisková zpráva (1) / událost týdne (190) / video (2) / videoart (16) / videohra (51) / web (39) / zoom (148)

Cinepur #95 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #95, říjen 2014

Z obsahu tištěného čísla:

Kukuřičný ostrov / Spiritualita v kukuřici (Veronika Havlová, zoom)

Gottland / Mýtus jako potvrzování (Lucie Česálková, kritika)

Imagina / O experimentech s diváckými očekáváními (Tomáš Stejskal, glosa)

Dotek zla (Jana Bébarová, dvd)

Je muž, který je vysoký, šťastný? / Animované pojídání potištěného papíru (Antonín Tesař, kritika)

Nepřítel třídy / Vzpoura vůči předčasné zralosti (Jakub Jiřiště, zoom)

+ více...