Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Nymfomanka - Director’s Cut
kritika / Matěj Nytra / 15. 12. 2014 / komentáře (1)
Připomínat fenomén Nymfomanky Larse von Triera – jakožto díla i svérázného marketingového případu – je zbytečné. Projekt, jehož „narativní obraz“ byl dokonale strukturován a vnutil se do pozornosti artových sfér i zpohodlnělé multiplexové zábavy, před několika měsíci probíral ledaskdo a na různých platformách (tisk, internet, akademické kuloáry i televizní diskusní pořady). Překvapující ovšem je, jak se původní rozruch stačil vyčerpat v zimním provozu premiérového uvedení „cenzurované“ dvoudílné verze.
Nyní, při návratu tehdy touženého režisérského (ne)sestřihu povyk ustal zcela a dílo jako by lákalo pouze trpělivé fanoušky a serióznější pozorovatele projektu. Přitom nové okolnosti, které tato pokračující etapa do případu vnesla, by mohly pohnout s již formulovanými výsledky (z)hodnocení a úvah – kdyby k tomu obdobná míra zájmu nabídla prostor. Rekonstruujme dění: von Trier sice se svými protagonisty a spolutvůrci představil „vlastní/definitivní“ verzi 1. dílu Nymfomanky již nedlouho po premiérách light verzí v únoru na Berlinale, kompletní tvar (nejen pouze 2. dílu) však byl nakonec, výhybkou od Cannes, uveden až v Benátkách na sklonku léta. V součtu téměř 5 ½ hodinový „opus magnum“ (dle ohlasů některých benátských recenzentů) především hýbe se samotnou významovou linkou příběhu. Skrze expresi, s níž jsou ztvárněny nejen sexuální motivy hrdinčina zrání a sebetrýznění, ale také především určující moment vlastnoručně prováděného potratu smutné hrdinky Joe. Ten v původních verzích nebyl vůbec naznačen! Tedy zásadní změna v emocích i rysech nymfomančina stále tragičtějšího propadu k peklu...
Takový vývoj je možné interpretovat jako další fázi „hry“ s překvapováním a matením divácké zvědavosti, kolotoč návnad a falešné ironie. Který snad řídil a řídí (von) Trierův dvojník. Ovšem oficiální znění prý vypadá jinak: žádný autorův provokující manévr, ale vliv zřejmých distributorských zásahů, který vznik „obřezané“ verze motivoval. Nasazení režisérských verzí konkrétně v českých kinech ostatně provází speciální strategie – zářijová premiéra neznamenala celoplošné uvádění (tak jako u masivně propagované cenzurované verze), Aerofilms spíše vytvořili omezený kalendář zpravidla jednorázových uvedení obou dílů v jednom tahu, v různých kinech po republice. Počínaje 2. říjnem pak obě části distribuční společnost zpřístupnila na svém VoD kanálu Aerovod: ve formě streamu, tedy s možností jednoho zhlédnutí. Je otázka, zda tento naplánovaný postup, který ve shodném termínu proběhl například i v USA, poslouží více „dílu“ či specifičnosti marketingového „případu“. Divák – oproti analytikovi – však cítí, že na dvojí verzi Nymfomanky nemá sil a domácí sledování bývá spíše krajní alternativou.
Nymfomanka, část I. + II.
(Nymph()maniac: Volume I + II, Dánsko, Německo, Francie, Belgie, VB, 2013)
scénář a režie: Lars von Trier / kamera: Manuel Alberto Claro / hudba: Mikkel Maltha ad. / hrají: Charlotte Gainsbourg, Stellan Skarsgård, Stacy Martin, Shia LaBeouf, Willem Dafoe, Jamie Bell, Connie Nielsen, Christian Slater, Udo Kier, Uma Thurman ad. / režisérská verze: 148 + 178 min. / adresa: Aerovod / cena za stream: 65 Kč/1 díl / kvalita: 720p (HD) / titulky: české / k dispozici od 2. 10. 2014
Přečteno 5699x
Článek vyšel v časopise Cinepur #96, prosinec 2014.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY kritika
Hranice klimatického hraní / Terra Nil
Anatomie pádu / Spravedlnost, manželství a jeden pád z okna
KVIFF: Brutální vedro svědí a pálí jako nezhojená rána
KVIFF: Defraudanti se vtipně zpronevěřují normám žánru i práce
KVIFF: Karlovarský Toni Erdmann odbourává zábrany i bránici
DALŠÍ Z RUBRIKY
Argentinu i Batmana nabídne letošní Noir Film Festival
Přišla v noci i do Litoměřic, festval zahájí zjevení letošní sezony
Festival v Litoměřicích bude překračovat hranice
Na LFŠ přijedou Lav Diaz i Rajko Grlić
Kvíření po česku / Queer motivy ve službách „normálnosti“
Třeseme se Standou Pekárkem / Volha jako konvenční prestižní televize
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (122) / fenomén (84) / festival (124) / flashback (20) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (135) / kritika (1135) / mimo kino (195) / novinka (835) / pojem (36) / portrét (55) / profil (102) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (188) / scénář (4) / soundtrack (91) / téma (1048) / televize (141) / událost týdne (296) / videohra (86) / web (46) / zoom (175)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #96, prosinec 2014
Z obsahu tištěného čísla:
Under the Skin / Pod kůží člověka (Aleš Stuchlý, soundtrack)
Objektiv a styl / České filmy na MFDF Jihlava (Lucie Česálková, report)
Rozhovor s Angelou Schanelec / Myslet na publikum mi nedává smysl (Markéta Giblová, téma)
Fízlové hajzlové / Poučená stupidita (Jiří Blažek, kritika)
Klauni (Matěj Nytra, mimo kino)
Kmen / Tichá voda břehy mele (Jana Bébarová, kritika)