Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial č. 98 / Má stát dotovat kinematografii nebo ne?

Editorial č. 98 / Má stát dotovat kinematografii nebo ne?

editorial / český film / Jindřiška Bláhová / 16. 4. 2015

Takové drama česká kinematografie už dlouho nezažila. Drama, které jako špatně napsaný thriller s nádechem nechtěné formanovské poetiky obsahovalo denunciační email, zmatení v poslaneckých lavicích, lobbisty rozpálené doběla, konspirační grafy... Seběhlo se kolem volby členů Rady Fondu kinematografie, které měli v uplynulých měsících podle nových pravidel zvolit poslanci ze jmen vzešlých z nominací filmových organizací. Volba, jež by normálně nejspíš ušla pozornosti médií i veřejnosti a prošuměla tiše parlamentem, se stala jakýmsi druhým dějstvím ke kauze „Lída Baarová“ z loňského podzimu, kdy se část Rady bývalé distancovala od údajně zmanipulovaného a politicky motivovaného rozhodnutí udělit nejvyšší podporu snímku Filipa Renče a opominout projekty podpořené už v minulosti ve fázi vývoje (viz glosa Víta Janečka v Cinepuru 97).

Drama kolem volby mělo řadu zákrut a rovin a vyneslo do popředí témata, o kterých by se ve vztahu ke kinematografii mluvit mělo. Jednak, periodicky se vracející, zda by stát měl vůbec kinematografii podporovat a pokud ano, jakou? Autor emailu denuncující některé kandidáty vzkřísil oblíbenou demagogickou opozici mezi elitářstvím a lidovostí, mezi filmy tzv. normálními, určenými pro „normální“ publikum, a těmi uměleckými, na něž nikdo nechodí, jsou nepotřebné a jež v obecné představě Fond podporuje hlavně. Fond přitom podporuje celé spektrum snímků – komerční/žánrové i „artovější“ a ambicióznější, jako Kobry a užovky.

Parlamentní listy se pod alarmujícím titulkem „děsivé pozadí a známá jména“ pustily do rozkrývaní konspirativních, klientelistických spojnic ve filmařských kruzích a vykreslily filmaře jako vyžírky, kteří se v systému naučili chodit a pakují si kapsy z veřejných peněz. Takové texty podkresluje představa, že by kinematografie podporována neměla být vůbec a měla by o ní rozhodovat ruka trhu. Shoda na tom, že podpora kinematografie má smysl a je součástí moderní společnosti, tak není, jak se znovu ukázalo, ani zdaleka automatická. I na jejím dosažení by nová Rada měla zapracovat a srozumitelně vysvětlovat, proč má Fond a jeho práce smysl. Nejde jen o rozdělování peněz, ale o důvěru v celý systém. Což je důležitější, než jestli jeden dostal víc a jeden míň (což bude platit vždy). Kinematografie přitom není jen produkce celovečerních filmů, na něž se debata scvrkává nejčastěji, ale filmová kultura jako celek, tedy i festivaly či periodika (včetně toho, které držíte v rukou). Stejně tak mohou na reputaci svého oboru zapracovat i samotní filmaři.

Povyk kolem volby Rady tak možná inicioval něco podstatného – seriózní debatu o smyslu a fungování Fondu a o směřování a stavu tuzemské filmové kultury. Logika „když nás venku nechtějí, ať nechají být, protože u nás doma se na naše filmy chodí“ a rétorika, že česká kinematografie má ve světě stále dobrý zvuk díky nové vlně, už totiž dávno nestačí a neplatí. Audiovizuální prostředí se rychle mění. Jak, to si můžete přečíst například v textu o tuzemské distribuci od Přemysla Martinka i v samotném tématu Mimo kino.

Přečteno 2873x

Článek vyšel v časopise Cinepur #98, duben 2015.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
5 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #123

#123

červen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY editorial

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu

Editorial 119: FAMU

Editorial 118: Neonoir

Editorial č. 117 / Cine latino

Editorial 114: Visegrádská animace

Editorial 113: Werner Herzog


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Broky a bábovky / Teroristka

Jak nežít v mistrovském díle / Skleněný pokoj

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Prolomit vlny v loutce / Daria Kashcheeva

Matouš Valchář / Punková animace

VJ Kolouch ovlivněný Krtečkem

Být number one / Muži v současných českých komediích

Věřím v zázrak ve skutečném světě / Vojtěch Domlátil


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu

Editorial 119: FAMU

Editorial 118: Neonoir


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (97) / fenomén (73) / festival (86) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (795) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (724) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (104) / reflexe (24) / report (108) / rozhovor (159) / scénář (4) / soundtrack (44) / téma (891) / televize (101) / tisková zpráva (1) / událost týdne (236) / video (2) / videoart (16) / videohra (61) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #98 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #98, duben 2015

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial č. 98 / Má stát dotovat kinematografii nebo ne? (Jindřiška Bláhová, editorial)

South Park: The Stick of Truth / Společenstvo klacku (Antonín Tesař, videohra)

Knight of Cups / Utrpení Terrence Malicka (Michal Hogenauer, zoom)

Distributor nazbyt? / Půvab zvláštních událostí, přímá distribuce a film na věčné cestě z kina (Lucie Česálková, téma)

Vítr v cárech paměti / Filmové algoritmy Sergeje Loznici (Jan Kolář, profil)

Distribuce 2014: Konec starých časů (Přemysl Martinek, glosa)

+ více...