Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Spectre / Přízraky bondovských hraček

Spectre / Přízraky bondovských hraček

kritika / Ondřej Pavlík / 30. 3. 2016

V krátkém intermezzu na ztrouchnivělé vlakové stanici uprostřed marocké pouště čekají James Bond a Madeleine Swann na to, co se bude dít dál. Když na horizontu konečně vyvstane obrys přijíždějícího auta, Madeleine se zeptá: „Co je to?“ Bond suše odvětí: „Rolls-Royce z roku 1948.“

Scénu ze snímku Spectre lze číst cynicky, jako příklad bezskrupulózního product placementu. Fanoušek bondovského univerza si navíc možná vzpomene, že týmž vozem jezdil ve třetí „conneryovce“ zloduch Goldfinger. Bondova takřka encyklopedická sečtělost zde ale má i jiný než ryze komerční a intertextuální rozměr. Ukazuje na agentovu posedlost luxusními artefakty, které k němu vždy patřily a definovaly jej. Ačkoli se může zdát, že exkluzivní auta, značkové šaty a krásné ženy se jako vnějškové znaky špiona Jejího Veličenstva dávno ustálily, jejich funkce se film od filmu mění. Právě aktuální série s Danielem Craigem, v níž dochází nejprve k rekonstrukci a posléze k dekonstrukci Bondova obrazu, je na tyto změny obzvlášť bohatá. Spectre se přitom zdá být z dosavadní čtveřice snímků nejklasičtější, ovšem klasické bondovské emblémy zároveň využívá k ještě důkladnější pitvě agenta 007.

Jestliže Casino Royale restartovalo Bonda jako nevycválaného dravce, který se teprve učí nosit správný smoking a svoji excesivní mužnost dokazuje vypracovanými svaly, Skyfall jej o šest let poté sestřelil do pozice raněného, dávno přežitého reliktu. Craig tak vyměnil rošťácký rozcuch za prošedivělé strniště, které ho nejen dělalo opticky starším, ale také dotvářelo image zpustlého špiona, jenž právě vyšel z formy. Sporadicky obnaženému Bondovu torzu vévodila táhnoucí se jizva, dokládající jeho zranitelnost. Kostýmní volba klasického šedého obleku zase vyjadřovala tradiční, v čase přetrvávající hodnoty. Totéž ostatně symbolizoval i stařičký vůz Aston Martin, kterým nakonec Bond spolu s M odcestoval do minulosti na své dávno opuštěné rodinné sídlo.

Spectre pokračuje ve výpravě do Bondovy dávné osobní historie, kterou opět doprovází diskuze o údajné zaostalosti tajných služeb, jejichž hlavní zbraní jsou sólo agenti s povolením zabíjet. Významnější úlohu ale tentokrát získávají moderní technologie, které na jednu stranu představují blížící se hrozbu ze strany „Nového světového řádu“ (drony, orwellovské sledovací přístroje) a na stranu druhou se dostávají do rukou i samotnému Bondovi v podobě jeho oblíbených „gadgets“. Až na staré dobré náramkové hodinky, jež jako jediné zafungují jako překvapivý trumf v rukávu, se však tyto hračky chovají jako nespolehlivé poruchové přístroje. Výbušná střela, kterou Bond v úvodu adresuje prvnímu ze svých cílů, se ihned nebezpečně vrátí ve formě padajících trosek zasažené budovy. Nejnovější prototyp multifunkčního auta se ukáže být hlavně nablýskaným sporťákem, jemuž selhává většina speciálních tlačítek.

Pokud se tedy craigovské filmy zatím nesly v civilnějším duchu a přehnaně efektním rekvizitám se spíše vyhýbaly, Spectre tyto rekvizity vynáší na povrch a odhaluje je jako nestabilní a proměnlivé. Navzdory tomu se Bond ke své třpytivé vnějškové prezentaci nepřestává upínat – ba naopak, až obsesivně se na ni fixuje. S každou změnou lokace střídá jeden pečlivě sladěný oděv za druhým; dokonce samotná idea smrti je pro něj pouze karnevalovou maskou, kterou lze nosit a libovolně odhodit.

„Stejně bys ji nepoznal, všechny jsou pro tebe jedna jako druhá,“ poznamenává Blofeld se zlomyslným úšklebkem, když spoutanému Bondovi hrozí lobotomií. Naráží přitom na fakt, že pro agenta 007 jsou jeho partnerky snadno nahraditelným zbožím, splývajícím až na výjimky v řadu zaměnitelných tváří. Jindy jednoznačně šťastný závěr, v němž Bond s Madeleine odjíždí vstříc společné budoucnosti, proto získává znepokojivý podtón. Jak auto, tak žena, usazená na sedadle spolujezdce, je vyprázdněnou rekvizitou, která v rozpadajícím se světě bez jistot značí alespoň nějakou, byť jen pomíjivou konstantu. Spectre tak nejen završuje čtyřdílnou sérii, když předchozí epizody doplňuje do ucelenějšího tvaru, ale v méně nápadné rovině také kriticky reviduje typické Bondovy atributy, jež jsou tu demaskované coby iluzorní, fetišizované předměty.

Spectre (Velká Británie, USA, 2015, IMDb)
Režie: Sam Mendez, scénář: John Logan, Neal Purvis, Robert Wade, Jez Butterworth, kamera: Hoyte Van Hoytema, střih: Lee Smith, hudba: Thomas Newman, hrají: Daniel Craig, Christoph Waltz, Léa Seydoux, Monica Bellucci ad., 148 min., distribuce: Forum Film CZ (premiéra v ČR 5. 11. 2015).

Spectre (Velká Británie, USA, 2015, IMDb)
Režie: Sam Mendez, scénář: John Logan, Neal Purvis, Robert Wade, Jez Butterworth, kamera: Hoyte Van Hoytema, střih: Lee Smith, hudba: Thomas Newman, hrají: Daniel Craig, Christoph Waltz, Léa Seydoux, Monica Bellucci ad., 148 min., distribuce: Forum Film CZ (premiéra v ČR 5. 11. 2015).

Přečteno 2671x

Článek vyšel v časopise Cinepur #103, únor 2016.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Spectre

****  CINEPUR (4)

****  ČTENÁŘI (2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

Řeči, řeči, řeči / Kniha obrazů

Zvířecí láska / Favoritka

Paměť jako popraskaná zeď / Roma

Detox od českého mainstreamu / Domestik

Za krempou zdobného klobouku / Soumrak


DALŠÍ Z RUBRIKY

Cannes pobouřila tříapůlhodinová studie dívčích zadnic

Soumrak superhrdinů / Skleněný

Caraxův muzikál žije. Zahraje si v něm Marion Cotillard

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Jane Campion natočí western The Power of the Dog

Jean-Luc Godard připravuje snímek o Žlutých vestách

Svatá prostota / Šťastný Lazzaro

Mira Fornay dokončuje svůj třetí film Žaby bez jazyka


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Russian Doll / Spirála jedovatých návyků

Berlinale: V čínském filmu Sbohem, synu tiše detonují silné city

Berlinale: Schanelec natočila korunující dílo bez jediného ale

Berlinale: Ponor do hlubin země a houbařský relax v Karpatech

Berlinale: V pajzlu U Zlaté rukavice podává Akin krvavou sekanou


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (713) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (232) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #103 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #103, únor 2016

Z obsahu tištěného čísla:

Tělesné horory Hélène Cattet a Bruna Forzaniho / Dualita slasti a utrpení (Michal Böhm, téma)

Rozhovor s Benem Riversem / Spojování vrstev (Matěj Nytra, rozhovor)

Sicario / Žánrový traktát o neuchopitelném zlu (Marcel Arbeit, zoom)

Most špionů / Právník, který přišel do chladu (Antonín Tesař, kritika)

Nejlepší filmy roku 2015 (Redakce, anketa)

Ejzenštejn v Guanajuatu / Fucking and dying in Mexico (Martin Šrajer, kritika)

+ více...