Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod: Film a hudba

Úvod: Film a hudba

téma: Film a hudba / Lukáš Skupa / 15. 2. 2017

Při recepci filmů častokrát zapomínáme, že nejsme pouze diváky, ale také posluchači. Pokud nás konkrétní dílo „násilně“ nepřiměje k přeorientování pozornosti, zcela spontánně zatlačíme zvuk na úkor obrazového sdělení kamsi do podprahové roviny vnímání. Tento efekt má nemalý podíl na obrazocentrickém charakteru diváckých zážitků i reflexe filmů. Platí to rovněž pro oblast hudby, jež přitom ve vztahu k filmu nabízí mnoho zajímavých a rozličných hledisek zájmu. Kromě hudby jako tradiční součásti filmové formy, kterou tvůrci mocně využívají i zneužívají, existují například žánry, jež pracují s hudbou přímo jako s klíčovým strukturním prostředkem. Uvažovat lze také nad propojením filmových hvězd s hudebním průmyslem nebo naopak – pěveckých hvězd s kinematografií. Hudba a film k sobě neodmyslitelně patří, přesto jsou poučenější texty na toto téma stále spíše nedostatkové. Tvorba skladatelů filmové hudby zůstává objektem uctívání fanoušků či zasvěcených muzikologů a se seriózními výzkumy filmu a hudby se alespoň v českém prostředí teprve pomalu začíná. I když v Cinepuru věnujeme hudbě pravidelnou rubriku Soundtrack, zasluhuje si tato oblast čas od času i větší dávku pozornosti. Proto jsme v prvním letošním tématu soustředili několik textů, dokládajících různé možnosti reflexe vztahu hudba a film.

Téma začínáme fenoménem momentálně aktuálním – filmovým muzikálem. Tento de facto mrtvý žánr se v posledních letech pokoušejí oživit některá individuální díla, mezi něž se nejnověji zařadil La La Land. Ve svém textu začleňuji tento snímek do kontextu současných amerických muzikálů a zároveň se snažím přesněji naznačit, v čem spočívá jeho úspěch. Antonín Tesař se v dalším příspěvku vrací ke skupině hororů z 80. let, v nichž rozebírá průniky tohoto žánru s metalem a upozorňuje mimo jiné na jejich podvratný potenciál vůči stereotypní metalové mytologii. Janis Prášil navazuje portrétem předního hudebního minimalisty Michaela Nymana, jenž se proslavil zejména spoluprací s režisérem Peterem Greenawayem a jehož odkaz lze slyšet i v jistých tendencích současné hollywoodské filmové hudby. Zbylé dva texty se věnují hvězdám, pro které byl vztah filmu a hudby z různých důvodů zásadní. Bob Dylan sice na rozdíl od jiných hudebních interpretů nezanechal v kinematografii příliš velký otisk. Text Jiřího Angera však ukazuje, že nonfikční i hrané snímky, v nichž Dylan účinkoval, podávají unikátní svědectví o postupných proměnách zpěvákovy identity. Šárka Gmiterková se pak v posledním příspěvku zaměřuje na pěvecký aspekt hvězdného obrazu Oldřicha Nového jak v éře jeho největší slávy, tak i ve filmech z poválečného období, které chtěly Nového hvězdný status milovníka s měkkým tenorem usměrňovat.

Přečteno 2808x

Článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #134

#134

duben 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Střípky života / Střípky ženy

Nevidět, neslyšet a nemluvit / Asistentka

FAMUFEST oživí unikátní prostory v centru Prahy

Na Netflixu jako v bavlnce / Jako v bavlnce

Úvod k tématu: Česká detektivka

Dobře, že o současném Česku točí alespoň Rumuni

Nesamozřejmá detektivka a samozřejmý zločin / Oddechový čas krimi žánru v první polovině...


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna


RUBRIKY

anketa (27) / český film (107) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (108) / fenomén (79) / festival (97) / flashback (8) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (5) / kauza (33) / kniha (126) / kritika (1005) / mimo kino (183) / novinka (794) / pojem (36) / portrét (43) / profil (91) / reflexe (25) / report (121) / rozhovor (171) / scénář (4) / soundtrack (78) / téma (967) / televize (118) / událost týdne (270) / videohra (74) / web (43) / zoom (167)

Cinepur #109 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #109, únor 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Nenápadný půvab Viennale (Anna Kopecká, report)

Hudba v kině: Rok 2016 byl rokem vizuálních alb (Jiří Špičák, soundtrack)

Souhry hudebních a filmových variací / Tvorba skladatele Michaela Nymana (Janis Prášil, téma)

Pro stálost nestálosti, jí navzdory a pro radost / K tvorbě Billa Morrisona (Martin Kubina, portrét)

Paterson / Paterson z Patersonu (Lucie Česálková, kritika)

Stávání se neviditelným / Performance identity ve filmech s Bobem Dylanem (Jiří Anger, téma)

+ více...