Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

téma: Okraje kinematografie / Lukáš Skupa / 8. 4. 2017

Těžko si představit jakýkoli okraj, který by existoval bez souvztažnosti vůči středu. Stejně tak okraje kinematografie, jak je reflektují jednotlivé texty přítomného tématu, můžeme vnímat ve dvou leckdy komplementárních pólech, různě se vztahujících k silnějšímu středu. Na jednom z těchto periferních pólů se nachází tvorba, jež nabízí levnější a mnohdy i provokativnější varianty produktů, než jaké vznikají v centru (exploatační, „béčkové“ či amatérské filmy). Na druhém pak nalezneme tvorbu, která nastavuje centru zrcadlo nebo přímo vědomě podrývá jeho ustálené strategie reprezentace. Ať už svou formální originalitou, zviditelněním opomíjených témat či způsobem oslovení publika dokonce může vytyčovat cestu vpřed nebo proniknout z „okraje“ do „středu“ (filmy experimentální či avantgardní povahy). V tématu se soustředíme na několik případů a trendů, jež volně propojuje právě jejich výchozí pozice mimo mainstream a které shodně dokládají, že co je na okraji, nemusí být nutně nezajímavé nebo špatné.

Hned první text naznačuje způsoby, jak filmy realizované spíše na periferii mohou vcelku výhodně parazitovat na kinematografickém centru. Antonín Tesař se na příkladu společnosti Asylum zabývá „kopírkami“ komerčních hitů, které i přes svůj béčkový háv dokážou díky úspěšnému marketingu vyvolat nezanedbatelný mediální a divácký ohlas. U okrajů reagujících na střed se zdržíme ještě v následujícím příspěvku Jiřího Blažka. Ten představuje fenomén nacisploatace – italské snímky ze sedmdesátých let vytěžující nacistickou ikonografii, jež byly dobovou kritikou označovány za pornografii. Další dva texty naopak směřují k formálně experimentálním či jinak průbojným tendencím, které se vůči centru vymezují nebo do něj mají šanci zasáhnout. Tereza Krobová přibližuje vývoj tzv. interaktivních filmů, v nichž se pomalu rozplývají hranice mezi médii filmu a počítačové hry. Rozostřeným mediálním hranicím se věnuje také Janis Prášil, který nás v posledním textu tématu seznámí s žánrem poetry-filmu a s dílem experimentálního básníka Jaromíra Typlta, jenž je v současnosti nejvýraznějším českým představitelem tohoto trendu.

Přečteno 2807x

Článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #132

#132

prosinec 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál

Úvod k tématu: Underground

Úvod k tématu: Autor ve 21. století

Úvod k tématu 120: Muž ve filmu


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Darren Aronofsky natočí film o přejídajícím se tlouštíkovi

Existenciální pijáctví / Chlast

Od eschatologie k entropii / Last and First Men

#shashtagemnejdáldojdeš / #martyisdead

Lars Von Trier se vrací do Království, natočí třetí sezónu

Po stopách paměti a představ / Asi to ukončím

Úvod k tématu: Fantasy


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod k tématu: Debut

Úvod k tématu: Netflix

Úvod k tématu: Rumunská nová vlna

Úvod k tématu: Tarantino

Úvod k tématu: Současný český seriál


RUBRIKY

anketa (25) / český film (104) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (106) / fenomén (73) / festival (96) / flashback (6) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (3) / kauza (33) / kniha (125) / kritika (990) / mimo kino (164) / nekrolog (1) / novinka (790) / objev (2) / pojem (36) / portrét (18) / profil (112) / reflexe (25) / report (119) / rozhovor (169) / scénář (4) / soundtrack (52) / téma (953) / televize (113) / událost týdne (266) / videohra (70) / web (42) / zoom (165)

Cinepur #110 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #110, duben 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Obyčejný žal / Místo u moře (Martin Šrajer, kritika)

Editorial 110 - Filmová paralýza (Jindřiška Bláhová, editorial)

Svastiky, sex a násilí / Italské nacisploatace (Jiří Blažek, téma)

Dívat se a rozhodovat / Fenomén interaktivních filmů (Tereza Krobová, téma)

Tvorba emocionálních krajin / Květa Přibylová (Kamila Boháčková, profil)

Opustit vlastní šílenství / Fenomén Isabelle Huppert (Stanislava Přádná, portrét)

+ více...