Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Máme tlakovú níž / Richard Müller: Nepoznaný

Máme tlakovú níž / Richard Müller: Nepoznaný

kritika / Lucie Česálková / 7. 8. 2017

Velkoryse pojaté dokumentární portréty umělců, hudebníků obzvlášť (z poslední doby What Happened, Miss Simone?, Kurt Cobain: Montage of Heck nebo Amy) obvykle profitují z kontroverzních obrazů, které o sledovaných osobnostech vytvořila média. Díky nim snadno osloví fanouškovskou základnu daných umělců i širší publikum několika druhy potěšení spjatého se sledováním celebrit. Nabízejí pohled do zákulisí toho, co může vidět běžný divák, slibují sledování různorodých vztahů tvůrců, obvykle v duchu hesla „sex, drugs and rock´n´roll“, a přinášejí i nostalgicky zabarvené potěšení prostřednictvím známých písní či klipů. Přestože do značné míry těží z bulvárnosti či přinejmenším provokativnosti, nestaly se uvedené snímky populárními právě z tohoto důvodu. Příčinou je spíš to, že dokázaly najít umělci a jeho příběhu adekvátní způsob (vizuálního) vyprávění. V tomto ohledu lze do této skupiny směle řadit i snímek slovenského dokumentaristy Mira Rema Richard Müller: Nepoznaný.

Další z Remových loňských dokumentů Cooltúra byl povrchní a na atraktivitě panoptikální selanky založenou snahou o mozaiku nejrůznějších kulturních kuriozit, jež neproblematicky slučovala showbyznys s bizarními venkovskými soutěžemi či přehlídkami a nakonec nepřinesla hlubší vhled do ničeho konkrétního. Portrét Richarda Müllera naštěstí od tohoto vulgárně-bulvárního pohledu upouští. Stylová ústrojnost snímku, založená na kombinaci pouze dvou druhů audiovizuálního materiálu, jednak vlastního, natočeného v době zpěvákova turné s kapelou Fragile v letech 2013–2016, a jednak Müllerových soukromých videí z let devadesátých, konvenuje citlivému, a přece napínavému a gradujícímu vyprávění, jež zvládá v drobných náznacích komentovat množství rovin Müllerova života i odkazovat na obecnější praktiky někdejšího i současného showbyznysu. Jedinou výjimku v této ústrojnosti tvoří úvodní sekvence reflexí Richarda Müllera známými osobnostmi – o zpěvákově talentu s jeho vzlety i pády dokument následně zvládne pojednat sebevědomě sám, aniž by k tomu potřeboval explicitní svědectví Heleny Vondráčkové či Adély Banášové.

Již během úvodních útrap na prvních zkouškách se coby důležitý motiv profiluje vztah Richarda Müllera a lidí z hudební branže, kteří jeho značku pomáhají udržovat a současně na ní zakládají i své vlastní živobytí. Počáteční nezdary pak navozují očekávání, jak úspěšně se podaří rozjetou akci zrealizovat, a současně dobře ukazují na dvě Müllerovy tváře – přirozenou, soukromou a často zcela selhávající, a oficiální tvář performera, který před kamerami a v záři reflektorů působí stále profesionálně.

Dalším hlasem umně vkomponovaným do této směsi je hlas Müllerovy vlastní umělecké tvorby. Písně, které v mnoha případech vznikaly coby komentáře autorova života, nejčastěji vztahových kolizí (Tlaková níž, Už asi nie si, Nahý), ve filmu fungují metaforicky, k decentnímu vyzdvižení konkrétních návratných motivů. Amatérská videa z devadesátých let pak dokumentují zákulisí tehdejších Müllerových koncertů i rodinné a partnerské zážitky. Zároveň jsou vhledem do vizuálního myšlení umělce, v němž se, podobně jako u Petra Lébla ve snímku Jana Kačeny a Nikoly Krutilové Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí, snoubí intimita, performativita a obsese. Remo v Müllerově vidění i lyrice nachází podobné motivy, když záběry propojuje s konkrétními písňovými úryvky (například záběry nohou žen a píseň Nohy).

Poselství snímku je jemně sdělováno skrze autentické poznámky či komentáře aktérů vyskytujících se v Müllerově příběhu. Tímto způsobem se daří nepřímo poukazovat na obě hlavní témata: komplikované napětí mezi tvorbou, alkoholem a drogami a partnerskými vztahy, a současnou vzájemnou závislost Müllera a aparátu, který jej obklopuje. Výmluvným komentářem je například video z rodinného modlení se u babičky Müllerovy první ženy Soni či glosy dcery Emy o zpěvákově současném štábu. Skrze toto naznačené, ale nikterak vulgarizované parazitní přátelství v rámci týmu se daří stereotypní témata portrétů umělce pojednat coby přirozené, tu trapně, tu nepříjemně, tu naopak lidsky působící aspekty složitého příběhu a kompaktního filmového díla.

Richard Müller: Nepoznaný (Richard Müller: Nespoznaný, Slovensko, ČR, 2016, IMDb)
Režie: Miro Remo, scénář: Miro Remo, Marek Kučera, kamera: Miro Remo, Richard Müller, střih: Marek Kráľovský, hudba: Richard Müller, 90 min., distribuce: AČFK (premiéra v ČR 2. 2. 2017).

Richard Müller: Nepoznaný (Richard Müller: Nespoznaný, Slovensko, ČR, 2016, IMDb)
Režie: Miro Remo, scénář: Miro Remo, Marek Kučera, kamera: Miro Remo, Richard Müller, střih: Marek Kráľovský, hudba: Richard Müller, 90 min., distribuce: AČFK (premiéra v ČR 2. 2. 2017).

Přečteno 2171x

Článek vyšel v časopise Cinepur #111, červen 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4.8 /4

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #126

#126

prosinec 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Král strašidelného údolí / Lví král

Větší šachovnice, slabší figurky / Takové krásné šaty

V krajině půlnočního slunce / Slunovrat

Svět, o který se můžeme pořezat / Tiché doteky

Born To Be Wild / Narušitel systému

Harry Callahan antikomunismu / Staříci

Příliš ostré světlo / Budiž světlo

Čtyři vraždy stačí, Fritzoušku / U Zlaté rukavice


DALŠÍ Z RUBRIKY

Na Slovensku vzniká autorský hororový film Matka noci

Úvod k tématu: Netflix

Editorial 126 / Netflix

Big (not) in Japan / Anime na Netflixu

Algoritmický výběr druhů / Netflix a dokumentární film

(Para)normální trauma / Dům na kopci a Mike Flanagan v hororové tvorbě Netflixu

Kolonizátor, nebo adoptivní rodič? / Supertelevize jako značková identita Netflixu

Všichni proti všem / Situace na současném streamingovém trhu


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Tak trochu roadmovie / Skokan

Paterson / Paterson z Patersonu

Lily Lane / Matní běsi

Objektiv a styl / České filmy na MFDF Jihlava


RUBRIKY

anketa (24) / český film (86) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (100) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (119) / komiks (10) / kritika (823) / minikritika (113) / nekrolog (1) / novinka (745) / objev (3) / pojem (36) / portrét (13) / profil (107) / reflexe (24) / report (112) / rozhovor (163) / scénář (4) / soundtrack (47) / téma (912) / televize (106) / tisková zpráva (1) / událost týdne (247) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (64) / web (42) / zoom (159)

Cinepur #111 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #111, červen 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Z(a)tracená sláva / Glory (Kamila Dolotina, kritika)

Editorial 111 / Když se o vás pere Wolverine (Jindřiška Bláhová, editorial)

Máme tlakovú níž / Richard Müller: Nepoznaný (Lucie Česálková, kritika)

Nikdo není bez viny / Zkouška dospělosti (Tomáš Stejskal, kritika)

Indiáni, marxismus a italský western / Vinnetou pro 21. století (Jan Švábenický, fenomén)

Moratorium na neotřelé postupy / Mžitky (Martin Mišúr, kritika)

+ více...