Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Frankensteinovo monstrum / Vetřelec: Covenant

Frankensteinovo monstrum / Vetřelec: Covenant

kritika / Martin Bubrín / 19. 8. 2017

Po rozpačitě přijímaném prequelu k vetřelčí sérii Prometheus si Ridley Scott u odborné i laické veřejnosti bažící po sci-fi žánru napravil reputaci nenáročným crowdpleaserem Marťan, který se stal jak diváckým hitem, tak byl zmiňován i na různých výročních oceněních (získal Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší komedie/muzikál). Očividný úspěch a obliba byla částečně dána tím, že nešlo o další z režisérových těžko přístupných, částečně experimentálních počinů (Robin Hood, Konzultant), nebo o polarizující velkofilm, jenž nedostál svým vysokým očekáváním (EXODUS: Bohové a králové).

Scottův třetí příspěvek k cyklu, který sám odstartoval, byl proto vyhlížen se značnou nadějí, že se tvůrce poučí z často vytýkaných chyb Promethea a posune univerzum zpět k hororovým kořenům, z nichž vzešel. Výsledek je nicméně ještě rozpačitější než jeho předchůdce. Obě polohy – brakový slasher a umělecky ambiciózní hard sci-fi – staví do mnohem extrémnějších protipólů, čímž vzbuzuje otázku, zda vedle sebe mohou bez problémů fungovat léty prověřená hororová klišé a komplexní filozofické disputace na téma Bůh, člověk a stroj.

Minimalistický až kubrickovsky opojný úvod proto láká na zcela odlišný typ filmu než ten, který následuje v další scéně, kdy se divák seznamuje s typizovanými postavami, jež jsou nuceny čelit náhlé překážce. Kolonizační vesmírná loď, která místo přistání na cílové planetě udělá zbrklou odbočku k neznámému neověřenému cíli, už totiž připomíná známý žánrový model, na jehož půdorysu se za chvíli objeví neznámé nebezpečí v podobě monstra likvidujícího jednotlivé členy posádky. Děj neustále přechází mezi různými polohami, ale nedaří se mu najít nosný motiv či postavu.

Když se ohnisko vyprávění najednou přesune k jedné z vedlejších postav, působí tento dějový zvrat nejprve jako příjemné ozvláštnění v poslední době stále rutinnějšího blockbusterového syžetu. Při náhlé změně tempa na až meditativní úroveň je snímek z hlediska stylu nejzajímavější – Scott například dialogovou úvahu nad stvořením (umělého) života rámuje extrémně dlouhými záběry za použití minimálního svícení, čímž vzniká působivá a pro vysokorozpočtový blockbuster atypická scéna. Film ale těmito „v čase zastavenými“ momenty ztratí veškerý prostor nejen pro od úvodu profilované lidské postavy, ale i pro titulní monstrum – jak vetřelec, tak i loď Covenant nakonec pozbudou zásadnějšího významu a poslouží jen jako prostředky vyšší významové hry, která je v aktuálním filmu teprve lehce poodhalena.

Zbytek mezi tím se sestává z nevýjimečných žánrových atrakcí, v nichž jsou bezmocné postavy zabíjeny a pronásledovány různými druhy geneticky upravených nepřátel. V těchto pasážích sice bohatě vynikne velkorysý rozpočet, dovolující bezchybné gore a vizuální efekty, stále se však jedná o několikeré variace konceptu „monstrum a oběť“, případně obměny scén, které fungovaly v prvním díle. Některé z nich však jdou tak daleko, že převracejí pravidla, která sám Scott v roce 1979 nastavil.

Tvůrci se tak stále hlouběji propracovávají mytologií, jež byla na chatrných základech vybudována již v Prometheovi a nyní se dostává do další fáze. V té je ale samotný vetřelec (nyní pouhá plakátová atrakce) nezajímá, více prostoru je věnováno všeobsáhlým otázkám přesahující rámec vetřelčího univerza. Paradoxní kloubení takto ambiciózního kusu s pokleslou, až sebeironickou hororovou pastiší se nejeví jako šťastné řešení, byť jde v rámci blockbusterové produkce o pozoruhodný hybrid. Tvůrcům tak pod rukama nechtěně vyrostlo neposlušné monstrum, které se obrátilo proti svému stvořiteli.

Vetřelec: Covenant (Alien: Covenant, USA, 2017, IMDb)
Režie: Ridley Scott, scénář: John Logan, Dante Harper, kamera: Dariusz Wolski, střih: Pietro Scalia, hudba: Jed Kurzel, hrají: Michael Fassbender, Katherine Waterston, Billy Crudup, Danny McBride ad., 123 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 18. 5. 2017).

Vetřelec: Covenant (Alien: Covenant, USA, 2017, IMDb)
Režie: Ridley Scott, scénář: John Logan, Dante Harper, kamera: Dariusz Wolski, střih: Pietro Scalia, hudba: Jed Kurzel, hrají: Michael Fassbender, Katherine Waterston, Billy Crudup, Danny McBride ad., 123 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 18. 5. 2017).

Přečteno 1860x

Článek vyšel v časopise Cinepur #112, srpen 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.5 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Vetřelec: Covenant

****  CINEPUR (1.7)

****  ČTENÁŘI (2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

Řeči, řeči, řeči / Kniha obrazů

Zvířecí láska / Favoritka

Paměť jako popraskaná zeď / Roma

Detox od českého mainstreamu / Domestik

Za krempou zdobného klobouku / Soumrak


DALŠÍ Z RUBRIKY

Caraxův muzikál žije. Zahraje si v něm Marion Cotillard

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Jane Campion natočí western The Power of the Dog

Jean-Luc Godard připravuje snímek o Žlutých vestách

Svatá prostota / Šťastný Lazzaro

Mira Fornay dokončuje svůj třetí film Žaby bez jazyka

Cannes uvede nový seriál Nicolase Windinga Refna

Nic jsi v Oděse neviděla / „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Malý krok pro superhrdiny / Ant-Man a Wasp

Soukromá apokalypsa / matka!

Komorná / Laciné vzrušení, provinilé potěšení


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (712) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (232) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #112 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #112, srpen 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Editorial 112: České filmové obrození? (Jindřiška Bláhová, editorial)

Čechy a Morava, krásná zem audiovize / Výtvarníci a divadelníci jako z filmu (Matěj Nytra, téma)

Ruben Östlund / Čas vyznačit svůj vlastní čtverec (Vít Schmarc, portrét)

Český film na dobré cestě / Anketa o současném stavu domácí tvorby (Redakce, téma)

Tiché komety Anny Kryvenko (Kamila Boháčková, profil)

Vlamovat se do jakýchkoli dveří / Poslední rodina (Martin Mišúr, kritika)

+ více...