Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial 113: Werner Herzog
editorial / Jindřiška Bláhová / 11. 10. 2017
Americký seriál Stranger Things, který z daného proudu nejvýrazněji staví na evokování estetiky či narativních postupů „osmdesátek“ (nebo, přesněji řečeno, vzpomínek na ně), se stal spícím hitem uplynulé sezony a v případě té nadcházející se s ním už pojí očekávání největší události seriálového podzimu. Úspěchu první řady si všimli i producenti aktuálního filmu To. Na křísení ducha osmdesátých let a rozjitřené teenagerské emocionality, která se s nimi pro nostalgiky po daném období pojí, postavili bravurní kampaň k hororu o klaunovi vraždícím malé děti podle novely Stephena Kinga. To si následně připsalo historicky nejlepší premiérový víkend mezi horory a směřuje nejen na pozici jednoho z komerčně nejúspěšnějších filmů roku, ale i mezi komerčně nejúspěšnější horory vůbec.
A tady nostalgická touha začíná nabírat na zajímavých obrátkách. Nejenže se producentům podařil husarský kousek prodat něco zcela jiného, než co nakonec divák dostal v kinech – standardní akční film pro děti bez „duše“ jen mechanicky odkazující na některé kultovní filmy z osmé dekády. Ale hlavně na osmdesátkách prodávali původní seriál z devadesátých let. Výsledkem takového kalkulu nakonec bude jen to, že současná generace diváků nebude mít na co nostalgicky vzpomínat.
Když už jsme u vzpomínek, aktuální téma je věnované tvůrci, který nostalgií netrpí vůbec. A netrpí jí ani texty o něm. Německý režisér, veterán Werner Herzog, se neustále dívá dopředu, i když se přitom musí nevyhnutelně ohlížet za tím, co za sebou zanechal. Včetně snědené boty. V tom ohlédnutí ale není žádná tesknota. Což není v době, kdy se nostalgie komodifikuje na počkání, vůbec samozřejmé.
Přečteno 3056x
Článek vyšel v časopise Cinepur #113, říjen 2017.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
DALŠÍ Z RUBRIKY
Candyman. Candyman. Candyman. Candyman… Candyman Candyman
Životopis ve čtyřech aktech / Portrét Nagisa Óšima
Blondýnka / Páni mají raději oběti
R.N.M. / Člověk člověku medvědem
Znamení doby / Kolaps a apokalypsa v kinematografii devadesátých let
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
RUBRIKY
anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #113, říjen 2017
Z obsahu tištěného čísla:
Srdce ze skla / Herzogovy variace na heimatfilm (Lukáš Skupa, téma)
Tarik Saleh / Nová éra švédského filmu nezačala s odchodem Bergmana (Iva Přivřelová, rozhovor)
Ozu chudých / Po bouři (Antonín Tesař, kritika)
Transcendentální zážitky reality / Dokumentární tvorba Wernera Herzoga (Janis Prášil, téma)
Werner goes to Hollywood / Herzog a americká filmová kultura (Martin Šrajer, téma)
Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic (Ivo Michalík, kritika)