Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

kritika / český film / Tomáš Gruntorád / 6. 11. 2017

Václav Kadrnka se v několika rozhovorech zmiňuje, že současní diváci jsou zvyklí od filmů očekávat „schéma, manipulaci, rychlost a efekt“, zatímco on jim chce poskytnout „ticho, čistotu, statičnost, prostor a svobodu“. Svůj druhý celovečerní film Křižáček nejčastěji označuje za výsledek formální destilace, kdy divák dostává „maximální nic v nejlepším slova smyslu“ a je nucen obětovat své pohodlí, otevřít se dílu, pozorně jej vnímat a interpretovat.

Strategie kritiků vyjmenovávat v reflexích Křižáčka filmaře minulosti i současnosti, jejichž tvorba následuje podobné protimainstreamové principy, dokazuje, že nejde o východiska nová, nýbrž široce etablovaná. Ve světovém artovém filmu najdeme Kadrnkových souputníků dost, zato na poli současné české kinematografie status Křižáčka jako vzácného tvůrčího gesta úkroku k radikální, náročné, pomalé kinematografii skutečně platí. Shodným směrem minimalismu, vyprázdnění a otevřenosti formy se předloni vydal Vít Zapletal se svým Prachem. Kadrnka však na rozdíl od něj sahá po konvencích populárního žánru, zakládajícího zavádějící očekávání.

„Historické road-movie“ Křižáček je po Osmdesáti dopisech prostředním titulem plánované Kadrnkovy trilogie na téma „absence milovaného“. Vypráví o rodičovství a o truchlení po ztraceném dítěti a sleduje putujícího hrdinu, který věří ve shledání se svými drahými, ale podléhá nepotvrzeným zdáním a domnělým znamením, že jejich cesta je správná. Devítiletý Jeník odchází z domova z čisté víry, že spolu s dalšími dětmi dokáže to, co dospělí válečníci nezmohli silou – osvobodit hrob Krista v Jeruzalémě z muslimského držení. Jeho pouť přestává film hned po započetí sledovat, ovšem Jeníkův otec Bořek jedoucí ve stopách dítěte pln shodných citů téma rozvádí. Unikajícího potomka vidí v malých křižáčcích na náboženské ceremonii a ve tvářích vyřezávaných sošek kdesi na italském trhu. Dva konflikty, které na těchto zastaveních způsobí, načrtnou ve zkratce příčiny a důsledky fanatismu upřímně přesvědčeného člověka, stejně jako sklony k neporozumění, výsměchu a intoleranci okolí vůči tomu, kdo v něco pevně věří.

Další tematickou vrstvou Křižáčka je zdravý, ale i dusivý rodičovský sklon stále dohlížet na své děti, hraničící se snahou zakonzervovat si je v ideální podobě, aby nikdy nepřestaly dětmi být. Bořek je vybaven vyšívanou podobiznou Jeníka, která se mu během pouti třepí na důkaz toho, že jeho cíl je v rozporu se zákonitostmi času i s vůlí dítěte, hledajícího a následujícího své vzory mimo domov. Když krčmářka nabídne Bořkovi vyspravení výšivky, Bořkovo odmítnutí nese dvojí, protichůdný význam: může jím projevovat nechuť, aby mu na syna kdokoli sahal, stejně jako smíření s tím, že dítě už je životem a cizími vlivy omakáno a nevratně mu dospívá. Jeho pátrání je něčím mezi cílevědomou záchrannou misí a schlíplým tažením navzdory marnosti. Přesto záchranný pohyb podniká, stejně jako Jeník pro Krista a pravděpodobně i Kadrnka pro český film.

Křižáček souzní s filozofickým, bergmanovsko-bressonovským přístupem k historickému filmu, který v českých podmínkách během šedesátých let rozvíjel František Vláčil. Pevná data a významné události velkých dějin nehrály v těchto dílech roli a jejich příběhy se místy odrážely jen od mýtů jako v Bressonově Lancelotovi od jezera. Podstatnější byly snahy upozornit historickou stylizací na nadčasovost obecných témat či vyobrazit často neutěšené existenční podmínky ve specifickém časoprostoru. Kadrnka první z těchto tradic (filozofující) následuje a s druhou (historicky realistickou) se osobitě rozchází.

S duchovním světem postav, žijících kdesi mezi ideály a skutečností, souvisí i vizuální stylizace středověku jako světa běloskvoucí čistoty všech a všeho, v němž se pohybují samé plavovlasé děti a lidé dobrých srdcí. Tímto pojetím, pro nějž je typická zářivá mizanscéna, přesvětlený statický obraz a akademický formát s důsledně centrální kompozicí, se Křižáček nejvíce vzpírá srovnání s vláčilovskou tradicí historického filmu a působí více jako současný unikát.

Křižáček (ČR, Slovensko, Itálie, 2017, IMDb)
Režie: Václav Kadrnka, scénář: Vojtěch Mašek, Jiří Soukup, Václav Kadrnka, kamera: Jan Baset Střítežský, střih: Pavel Kolaja, hudba: Irena Havlová, Vojtěch Havel, hrají: Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John, Jana Semerádová, ad., 90 minut, distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 3. 8. 2017).

Křižáček (ČR, Slovensko, Itálie, 2017, IMDb)
Režie: Václav Kadrnka, scénář: Vojtěch Mašek, Jiří Soukup, Václav Kadrnka, kamera: Jan Baset Střítežský, střih: Pavel Kolaja, hudba: Irena Havlová, Vojtěch Havel, hrají: Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John, Jana Semerádová, ad., 90 minut, distribuce: CinemArt (premiéra v ČR 3. 8. 2017).

Přečteno 646x

Článek vyšel v časopise Cinepur #113, říjen 2017.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.8 /5

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Křižáček

****  ČTENÁŘI (1.5)

Ohodnoťte film na Cinepur.cz


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #114

#114

prosinec 2017



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ozu chudých / Po bouři

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic

Příliš ambiciózní jízda / Baby Driver

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Bon appétit / Oklamaný

Křížová výprava za jiný (český) film / Křižáček

Vidět znamená žít / Dunkerk

Vítězný film z Ji.hlavy Opera o Polsku / Ukřižovat orla


DALŠÍ Z RUBRIKY český film

Dětský film pro dospělé / Po strništi bos

Paradox něžného nácka / Svět podle Daliborka

Tak trochu roadmovie / Skokan

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? I. část

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? II. část

Zamést si před vlastním prahem

Čechy a Morava, krásná zem audiovize / Výtvarníci a divadelníci jako z filmu

Před hlubokým nadechnutím / Současná česká animace


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Pravda neexistuje / Jackie

Frankofonie / Cesty umění

Zdaleka / Jaký otec, takový syn

Prach / Binárními opozicemi proti složitosti života

Komuna / Partička s dysfunkčním srdcem


RUBRIKY

anketa (22) / český film (71) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (120) / editorial (88) / fenomén (67) / festival (56) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (110) / komiks (10) / kritika (713) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (613) / objev (3) / pojem (36) / portrét (5) / profil (96) / reflexe (24) / report (95) / rozhovor (151) / scénář (4) / soundtrack (35) / téma (836) / televize (85) / tisková zpráva (1) / událost týdne (193) / video (2) / videoart (16) / videohra (52) / web (40) / zoom (149)

Cinepur #113 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #113, říjen 2017

Z obsahu tištěného čísla:

Probudit obrazy hluboko v nás / Rozhovor Edgara Reitze s Wernerem Herzogem (Edgar Reitz, téma)

Bon appétit / Oklamaný (Martin Šrajer, kritika)

Vidět znamená žít / Dunkerk (Ondřej Pavlík, kritika)

Transcendentální zážitky reality / Dokumentární tvorba Wernera Herzoga (Janis Prášil, téma)

Naděje na konci světa lidí / Válka o planetu opic (Ivo Michalík, kritika)

Portréty v umírajících očích / 70. Festival del film Locarno (Jakub Felcman, report)

+ více...