Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

kritika / Dan Krátký / 14. 3. 2019

David Robert Mitchell ve svém debutu The Myth of the American Sleepover obrátil žánr dramedií o dospívajících naruby. O čtyři roky později překvapil poměrně funkčním coming-of-age rozkladem slasherových pravidel v Neutečeš a vzestup nadějného filmaře pomyslně završil loňský festival v Cannes, kde se jeho Záhada Silver Lake objevila v soutěži o Zlatou palmu. Z kritických reflexí byla patrná skepse k přesycení snímku popkulturními odkazy a jejich samoúčelnosti. Těmi se však nesnaží oslnit znalé fanoušky, ale rozehrát zábavně podvratnou hru s divákem, v níž tříští pravidla citování jiných děl.

Sam žije ve čtvrti Silver Lake v Los Angeles. Nemá na nájem a ve volném čase špehuje sousedy dalekohledem. Zmizení sousedky Sarah ho zavede k síti konspirací, do kterých uniká před existenčními problémy. Neonoirové pátrání po femme fatale tak odkrývá množství záhad obepínajících Los Angeles a Sam se v nich začíná, spolu s divákem, tak trochu ztrácet. Jakou roli ve spiknutí hraje král bezdomovců, tajemný pirát, soví žena a mapa z videohry The Legend of Zelda? Je město andělů centrem spiknutí elit, které komunikují skrze kulturní artefakty?

Protagonistu pohltí snaha hromadit a interpretovat množství transtextuálních odkazů a Mitchell pracuje podobně i s divákem. Když si Sam prohlíží sousedy, připomene Okno do dvora, jindy zase Vertigo nebo tvorbu Davida Lynche. S matkou si povídá o filmech z dvacátých let, na zdech má plakáty všemožných klasik, jako vyzvánění motiv z videohry The Last Ninja na Commodore 64 a jeho přítel si zase prozpěvuje Pure Imagination z Pana Wonky a jeho čokoládovny, zatímco potajmu sleduje svlékající se dívku. Je patrné, že nejde o přebírání celých vzorců. Mitchell si naopak vypůjčuje jednotlivosti – promluvy, typy postav, kompozice, kamerové nájezdy –, které pak přesadí do nového kontextu. Příkladem může být hudba, za níž stojí elektronický hudebník Disasterpeace. Ten v mnoha momentech otevřeně parafrázuje skladatele Bernarda Herrmanna, avšak dramatický podkres rekontextualizuje. Kde jde Hitchcockovým hrdinům o život, tomu Mitchellovu například jen odtahují auto, které používal k oslnění dívek.

Zde se do popředí dostává další důležitý rys, Záhada Silver Lake se může směle zařadit k fikci ironizující trable mileniálů. Nejvýraznější paralela se nabízí k seriálu stanice TBS Search Party, v němž jsou přesycení popkulturou a existenciální vyprázdněnost kompenzovány vytvářením umělého narativu vyšetřování, kterým se hrdinové přesvědčují o vlastní výjimečnosti. To je téma, jež prolíná celým filmem.

Samovo pátrání totiž umožňuje zutilizovat široké znalosti popkultury a dává jeho prázdnému životu jasný cíl. Projevuje se to, když zapáleně vypráví o skrytém komunikačním kódu v populárním umění a je odhodlán tuto šifru prolomit. Mitchell diváky svádí na podobnou cestu, avšak stejně jako v ústředním vyšetřování, soudržné vysvětlení se ve změti odkazů hledá složitě. Symptomatické proto je, že sociální síť Reddit se stala posedlá snahou Záhadu Silver Lake dekódovat a stovky „reálných Samů“ si tam vyměňují své interpretace všemožných jednotlivostí – od nápisů na tričkách po graffiti na toaletách. Což je přesně typ přístupu, kterému se Mitchellův třetí snímek ironicky pošklebuje.

Autorská škodolibost je nejvíce patrná ve scéně s letním kinem, kdy postavy Silver Lake sledují nově obsazenou verzi režisérova debutu, zatímco stojí na hrobu Alfreda Hitchcocka. Mitchell svůj původní text fragmentarizuje pro potřeby nového narativu a šlape po odkazu klasiků. Jako by divákům naznačoval, že žádná součást popkultury není svatá, a kromě uctívání je nutné modifikovat a rekontextualizovat.

Zatímco v předchozích dvou filmech šlo o podvrácení souborů tradic, Záhada Silver Lake je o jejich tříštění. Promyšlený kompilát popkulturních útržků se otevřeně vysmívá divácké snaze tyto fikční fragmenty uchopit a systematicky vyložit. Satirizuje mileniály i konspirační hledání vzorců tam, kde prostě nejsou. Na otázku „Jaký význam mají ty desítky transtextuálních odkazů?“ odpovídá Mitchell otázkou jinou: Je vůbec dnes nějaký význam potřeba?

Záhada Silver Lake (Under the Silver Lake, USA, 2018, IMDb)
Režie a scénář: David Robert Mitchell, kamera: Mike Gioulakis, střih: Julio Perez IV, hudba: Rich Vreeland (Disasterpeace), hrají: Andrew Garfield, Riley Keough, Riki Lindhome, Topher Grace, Zosia Mamet ad., 139 minut, distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 6. 12. 2018).

Záhada Silver Lake (Under the Silver Lake, USA, 2018, IMDb)
Režie a scénář: David Robert Mitchell, kamera: Mike Gioulakis, střih: Julio Perez IV, hudba: Rich Vreeland (Disasterpeace), hrají: Andrew Garfield, Riley Keough, Riki Lindhome, Topher Grace, Zosia Mamet ad., 139 minut, distribuce: Film Europe (premiéra v ČR 6. 12. 2018).

Přečteno 821x

Článek vyšel v časopise Cinepur #121, únor 2019.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
5 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Záhada Silver Lake

****  ČTENÁŘI (2.3)

Ohodnoťte film na Cinepur.cz


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #123

#123

červen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Farhádí na španělské vinici / Všichni to vědí

Soumrak superhrdinů / Skleněný

Změť všudypřítomné bídy / Kafarnaum

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Svatá prostota / Šťastný Lazzaro

Nic jsi v Oděse neviděla / „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake


DALŠÍ Z RUBRIKY

Hands Across (Black) America / My

Benátky zahájí francouzská novinka Hirokazu Koreedy

Christian Petzold natáčí snímek o novodobé Rusalce

Sperma, krev a spása mezi hvězdami / High Life

Soutěž: Vyhrajte lístky na premiéru filmu Bílý, bílý den

Mezipatra zakládají vlastní distribuční label Queer Kino

Černobyl / Sarkofág z mramoru

Mládeži, rozchod / Genesis


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Dokonale vyměřený seskok / Mission: Impossible - Fallout


RUBRIKY

anketa (24) / český film (82) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (97) / fenomén (73) / festival (86) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (795) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (724) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (104) / reflexe (24) / report (108) / rozhovor (159) / scénář (4) / soundtrack (44) / téma (891) / televize (101) / tisková zpráva (1) / událost týdne (236) / video (2) / videoart (16) / videohra (61) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #121 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #121, únor 2019

Z obsahu tištěného čísla:

Úvod k tématu: Autor ve 21. století (Lukáš Skupa, téma)

Nejlepší filmy roku 2018 (Redakce, anketa)

Zvířecí láska / Favoritka (Martin Šrajer, kritika)

Surrealistická podstatnost Ludvíka Švába jako vedlejší produkt (Pavlína Vogelová, kniha)

Máma, táta a Alfonso Cuarón / Roma (Petr Ficher, kritika)

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka (Martin Mišúr, kritika)

+ více...