Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Velkej chlap potřebuje velkej diamant / Drahokam

Velkej chlap potřebuje velkej diamant / Drahokam

kritika / Jarmila Křenková / 9. 5. 2020

Život newyorského klenotníka Howarda Ratnera ovládají dvě komplementárně spojené vášně: basketbal a sportovní sázky. Vkládá do nich všechen svůj finanční i sociální kapitál a pachtí se za bájnou trefou, která mu vyřeší veškeré problémy, zatímco jeho profesní a soukromý život je v troskách. I ve svém nejnovějším filmu Drahokam se Josh a Bennie Safdieovi věnují hrdinům z okraje. Na rozdíl od jejich předchozího snímku Dobrý časy z prostředí newyorského podsvětí ovšem onu okrajovost nevymezuje sociální status, ale především stav mysli.

Howard nestíhá a spikl se proti němu celý svět. Jdou po něm rozzuření věřitelé, pasivně agresivní manželka i čím dál nevrlejší milenka. Kličkuje mezi tím vším jako králík před paličkou, a přestože se snaží na všechno vyzrát a se všemi vyběhnout, zůstává vždy o krok pozadu. Pod tlakem činí jedno chybné rozhodnutí za druhým a stává se vyvržencem v kruhu svého vlivného židovského příbuzenstva i pro komunitu obchodníků s drahými kameny. Přestože ztrácí na všech frontách, spatřuje tento chronický spekulant a charismatický fabulátor ve všem příležitost. Když jeho klenotnictví navštíví milovník obřích diamantů a stárnoucí hvězda basketbalového týmu Boston Celtics Kevin Garnett, uhrane jej Howard pohádkou o prastarém černém opálu, na který „ve Středozemi zírali dinosauři“. Vzápětí se ale ukáže, že domněle magickou silou kamene jsou pohlceni oba stejně: Howard je přesvědčen o jeho závratné hodnotě, která ho jednou provždy dostane z dluhů, a Kevin si zase myslí, že bez něj jeho kariéra skončí.

V základě racionální transakce tak spouští běh bizarních událostí. Tržní prostředí newyorského trhu s diamanty ovládané rovnicí má dáti – dal je tu paradoxně též světem nejrůznějších závislostí, chorobné pověrčivosti, klamů i sebeklamů. Spolu s hyperaktivním Howardem postiženým slovním průjmem se pohybujeme společností, která navzdory své vyspělosti ztrácí zdravý úsudek a v mnohém se podobá primitivním kmenům. Jeho neschopnost zastavit se a myslet je ironickým dovětkem k době posedlé výkonem a generováním činnosti. Bez pudu sebezáchovy se žene za chimérou zisku, aniž je schopen zvážit rizika, a jediná obava, která pro něj má reálné kontury, je rakovina, na kterou zemřel jeho otec.

Obsazení Adama Sandlera, který je známý převážně z prostoduchých komedií, jde proti jeho obvyklému hereckému typu, ale bratrům Safdieovým se tato volba vyplatila. Sandlerovo angažmá připomíná třeba nedávný zvrat v kariéře Vince Vaughna, když jej Craig S. Zahler obsadil do svých drsných thrillerů, nebo megalomanský výkon Nicolase Cage v přiznaně brakové fantazii Mandy od Panose Cosmatose. Přes prvky thrilleru nebo gangsterky je ale Drahokam žánrově mnohem neurčitější než zmíněné filmy a funguje především jako vyčerpávající studie jednoho svérázného charakteru. Sandler se umí napojit na Howardovu emoční sinusoidu. Ze seriózního výrazu štvance plynule přechází do absurdně komediálních poloh, jako když Howard potupně telefonuje manželce a prosí ji o vysvobození z kufru auta, kam jej zamkli vymahači dluhů poté, co ho obrali i o spodky. Jindy zničehonic propadá záchvatům plačtivé hysterie. Vzápětí jej zase ovládne agresivní vztek.

Neschopnost v pravou chvíli otevřít ty správné dveře je ostatně pro Howardův osud klíčová. Přesycenost vjemy a intenzita vtažení do prostředí, které zvenčí působí až exoticky, upevňuje iluzi plynulého pohybu časoprostorem. Howardovi se ovšem běžně stává, že mu oponenti doslova zabouchnou dveře před nosem, a aniž by použili větší fyzickou sílu, znemožní mu proniknout tam, kam nejvíc potřebuje. Řetězící se drobné paradoxy, naschvály a nešťastné náhody mu zužují perspektivu a omezují možnosti. A pokud už nějaké dveře otevře, najde za nimi alespoň symbolickou upomínku svých závislostí a selhání. Když vstoupí do pokoje svého syna plného basketbalových memorabilií, v první chvíli se zdá, že se propadl na palubovku, kde vrcholí zápas, na který si chvilku předtím vsadil.

Prostupnost dějů, situací či promluv, které se nekontrolovaně rozbíhají a vrství, vytváří v protikladu s Howardovým zacyklením v životní mizerii setrvalý tlak. Podobně těkavou kvalitou oplývá i uspořádání prostoru. Snoubí se v něm trash estetika nejlevnější konfekce od Gucciho, vykládané kříže s figurkou Michaela Jacksona a výroků „velkej chlap potřebuje velkej diamant“ s podmanivými obrazy skleněných ploch a světelných lomů, jež mají strukturu krystalů. Souznějí s původním názvem filmu Uncut Gems, který odkazuje k syrové materii i objektům Howardovy touhy. Jakkoli je jeho běh štěstíčku naproti vysilující a tragický, útočí Drahokam na všechny smysly. Proudí v něm unikátní energie, která dovede vzkřísit i slábnoucí kouzlo filmového média.

Drahokam (Uncut Gems, USA, 2019, IMDb)
Režie: Josh Safdie, Benny Safdie, scénář: Ronald Bronstein, Josh Safdie, Benny Safdie, kamera: Darius Khondji, střih: Ronald Bronstein, Benny Safdie, hudba: Daniel Lopatin, hrají: Adam Sandler, Lakeith Stanfield, Julia Fox, Kevin Garnett, Idina Menzel ad., 135 minut, distribuce: Netflix (premiéra v ČR 31. 1. 2020).

Drahokam (Uncut Gems, USA, 2019, IMDb)
Režie: Josh Safdie, Benny Safdie, scénář: Ronald Bronstein, Josh Safdie, Benny Safdie, kamera: Darius Khondji, střih: Ronald Bronstein, Benny Safdie, hudba: Daniel Lopatin, hrají: Adam Sandler, Lakeith Stanfield, Julia Fox, Kevin Garnett, Idina Menzel ad., 135 minut, distribuce: Netflix (premiéra v ČR 31. 1. 2020).

Přečteno 564x

Článek vyšel v časopise Cinepur #128, duben 2020.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Drahokam

****  ČTENÁŘI (3.5)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #130

#130

srpen 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Ženská tvář války / Vysoká dívka

Půvab a moudrost motivačních citátů / Kdybys jen tušil

Šíleně smutný Asiat / Ocas tygra

Tancem proti homofobii / Dokud se tančí

Paměť strojů / Efekt Vašulka

O včelách a lidech / Země medu

Žánrové tropy v subtropech / Kanáři

Potratit v Americe / Never Rarely Sometimes Always


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Víc než westernová revize / First Cow

Bradley Cooper si zahraje v novince Paula Thomase Andersona

Kniha o Pavlovi a Daně

Ondřej Šálek / Pochopení za každou cenu

Editorial 130: Kinematografie Hongkongu

Mezi žánry, přístupy a autory / Neviditelná legenda Corey Yuen

Falešní hráči hongkongské komedie / Filmy bratrů Huiových


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Žít jako mafián, zemřít jako člověk / První zrádce

V krajině půlnočního slunce / Slunovrat

Pohádka o Eltonovi / Rocketman

Eastwoodovo Carpe diem! / Pašerák

Farhádí na španělské vinici / Všichni to vědí


RUBRIKY

anketa (25) / český film (98) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (104) / fenomén (73) / festival (93) / flashback (4) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (1) / kauza (33) / kniha (123) / kritika (969) / mimo kino (162) / nekrolog (1) / novinka (775) / objev (2) / pojem (36) / portrét (16) / profil (110) / reflexe (25) / report (115) / rozhovor (167) / scénář (4) / soundtrack (51) / téma (939) / televize (110) / událost týdne (259) / videohra (68) / web (42) / zoom (163)

Cinepur #128 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #128, duben 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Jen o něco lepší filmy / Andrej Andrejevič Tarkovskij (Marek Čermák, rozhovor)

#shashtagemnejdáldojdeš / #martyisdead (Petra Chaloupková, mimo kino)

Odvážná škatulata / 70. Berlinale (Ondřej Pavlík, report)

Sully / Hrdinský obraz ve zmnožených perspektivách (Martin Kos, téma)

Život je krásňoučký / Králíček Jojo (Ondřej Pavlík, kritika)

Válka jako vychytávka / 1917 (Antonín Tesař, kritika)

+ více...