Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial 129: Debut
editorial / Jindřiška Bláhová / 11. 6. 2020
Debutující režisérky a režiséři mají v kinematografii zvláštní postavení. Na jednu stranu se do nich vkládají naděje jako do slibného filmového mládí, které přinese nové impulzy. Na druhou se jim nevěří. Představují příslib, ale nemají nic za sebou. Jejich odvrácenou stranou je risk. Bez risku ale není úspěch a risk může přinést nečekané výsledky. Některé z kanonických světových filmů jsou prvotiny: Občan Kane, Gauneři, Americká krása, Černý Petr, U konce s dechem, Vykoupení z věznice Shawshank, Ona to musí mít, Flákač, Intimní osvětlení, Mladí muži za pultem, Nikdo mne nemá rád, La Pointe Courte, 12:08 Na východ od Bukurešti…
Debut představuje natolik zajímavý fenomén, že jsme mu věnovali téma aktuálního Cinepuru. O konkrétních textech se více dočtete v úvodu k tématu. Tady bych vyzdvihla hlavně jeden – anketu mezi režisérkami a režiséry ze střední Evropy, kteří za sebou mají aktuálně svůj první film. Jak k němu přistupovali? Co si od něj slibovali? Jaké měli podmínky? Jak vidí svoji budoucnost? Podařilo se nám dát dohromady pozoruhodný výběr osobností a s jejich odpověďmi získat i ojedinělý pohled do světa současných debutantů a širších podmínek filmové produkce v jednotlivých státech – od Česka, přes Polsko po Rakousko a Německo.
Mezi oslovenými byl i Bohdan Karásek, režisér a scenárista jednoho z nejvýraznějších loňských tuzemských snímků Karel, já a ty. Karásek debutuje i v Cinepuru jako autor. V rubrice Zoom si můžete přečíst jeho ponornou, mravenčí osobní analýzu Beeswax Andrewa Bujalského, jednoho z ustavujících tzv. mumblecore filmů, pro které by autor rád prosadil český termín šumldřeň. Text je i výpovědí o Karáskově vlastním režisérském gestu.
Blízko k mumblecoreovým ohledáváním drobných bariér v mezilidské komunikaci má i debut Taiky Waititiho Orel kontra žralok, jak píše v režisérově profilu Antonín Tesař. Má k nim sice blízko, ale poetika celého Waititiho díla je jiná – vychází z jeho herectví a humoru, který „stojí do značné míry právě na více či méně propastných rozdílech mezi tím, kdo jeho hrdinové jsou a kým by chtěli být“. Bude zajímavé sledovat, kým bude Waititi coby režisér jednoho z dalších dílů Hvězdných válek.
Výjimečné pak mohou být nejen debuty, ale i filmy poslední. Jednomu takovému je věnovaná rubrika Flashback. Jan Foll píše o gangsterce Tenkrát v Americe Sergia Leoneho, v níž se bravurně mimo jiné odemyká čas. Věřím, že čtení Cinepuru nebude čas ztracený.
Přečteno 1743x
Článek vyšel v časopise Cinepur #129, červen 2020.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
DALŠÍ Z RUBRIKY
Candyman. Candyman. Candyman. Candyman… Candyman Candyman
Životopis ve čtyřech aktech / Portrét Nagisa Óšima
Blondýnka / Páni mají raději oběti
R.N.M. / Člověk člověku medvědem
Znamení doby / Kolaps a apokalypsa v kinematografii devadesátých let
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
RUBRIKY
anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #129, červen 2020
Z obsahu tištěného čísla:
Hudební upír Matt Berry (Jonáš Kucharský, soundtrack)
Tenkrát v Americe / Sága o zrazeném přátelství a záhadách času (Jan Foll, flashback)
Intenzivně barevná spolupráce / Michaela Mihályi a Dávid Štumpf (Eliška Děcká, profil)
Tancem proti homofobii / Dokud se tančí (Jan Bodnár, kritika)
Skutečnost jsou ti druzí (o filmu Beeswax Andrewa Bujalského) (Bohdan Karásek, zoom)
Šíleně smutný Asiat / Ocas tygra (Dan Krátký, kritika)