Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Fantasy

téma: Fantasy / Lukáš Skupa / 16. 12. 2020

Také v kinematografii bývaly doby, kdy označení fantasy vzbuzovalo spíš posměšky. O fantasy titulech se mluvilo jako o infantilních výtvorech a sám žánr „bojoval“ za to, aby ho kromě fanoušků brali vážně i ti ostatní. V jistých dobách navíc fantasy filmy platily také za vzorové příklady komerčních propadáků. Dnes by zřejmě jen málokdo přemýšlel o fantasy v takto negativních souvislostech. K „napravení reputace“ významně přispělo jedno přelomové dílo, jež i dnes zaujímá centrální pozici v novodobé historii žánru. Trilogie Pán prstenů, realizovaná na začátku nového tisíciletí, stanovila nejen nový počátek vysoké fantasy, ale podnítila i proměnu celkového vnímání žánru – tedy už nikoli jako naivní podívané, ale jako po všech stránkách prestižních projektů.

I přes existenci referenčních děl, na jejichž fantasy esenci panuje shoda, se jednoduché definice tohoto žánru poněkud komplikují. Ve filmové a televizní tvorbě představuje fantasy nestálý, proměnlivý prvek, který se může vynořit i na neočekávaných místech. Stejně tak je schopen ovládnout kompletní fikční svět nebo pronikat do různých stylů či žánrů, přičemž k některým jako sci-fi nebo horor má obzvlášť blízko. Všemi uvedenými variantami nicméně prostupuje klíčový předpoklad rozkolu s běžnou, všední realitou a zpravidla také přesun do určitého alternativního univerza, v němž lze zakusit prakticky cokoli. S realitou nakonec souvisí i jiný motiv s fantasy často spojovaný – eskapismus neboli únik od skutečného světa. Vazby mezi fantasy a realitou přitom mohou být složitější a pozoruhodnější, než se na první pohled zdá.

Ze širokého okruhu úvah o fantasy se následující texty zaměřují především na některé z výše nastíněných linií: propojování s dalšími žánry či médii, vynořování se v netradičních sférách a vztah k realitě. V úvodním příspěvku se Antonín Tesař obrací nejprve do starší historie žánru. Ve filmové produkci osmdesátých let stopuje přiznané i nepřiznané vlivy populární fantasy hry Dungeons & Dragons. Boris Hokr pak rozebírá, proč a v čem selhávají filmové a televizní adaptace románu Stephena Kinga To – jejich problém spočívá přímo ve vytěsnění fantasy dimenze původní předlohy. K videohrám se ve svém textu vrací ještě Michal Böhm, který si spolu s reflexí fenoménu Dark Souls klade i provokativní otázku, zda se to nejzajímavější v oblasti fantasy aktuálně neodehrává právě v herní tvorbě.

Martin Svoboda se zamýšlí nad alegorickým čtením fantasy a na vybraných dílech od Pána prstenů po Zootropolis uvažuje o jeho potenciální škodlivosti ve vztahu ke skutečnému světu. Alegorickým přesahům se věnuje také text Janise Prášila, avšak v oblasti, jež s fantasy obvykle nebývá ztotožňována. Estonské snímky Listopad a Pokušení svatého Toníka dokládají, že originální fantasy v současnosti vznikají i daleko od velkolepých produkcí, v podstatně skromnějších podmínkách uměleckého filmu. Na úplný závěr tématu zařazujeme anketu s osobnostmi, jež fantasy ať už ve filmu nebo literatuře dlouhodoběji sledují. Jejich výběr titulů za posledních několik let může posloužit zároveň jako doporučení pro začátečníky i pokročilé v daném žánru.

Přečteno 1855x

Článek vyšel v časopise Cinepur #132, prosinec 2020.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
5 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #141

#141

květen 2022



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Z bodu nula na západ od Bukurešti / Vznik a vývoj rumunské nové vlny

Úvod k tématu: David Fincher

Úvod k tématu: Fantasy

Úvod k tématu: Debut


DALŠÍ Z RUBRIKY

Španělský noir i Finchera nabídne Noir Film Festival

Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou

KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru

Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit

Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022

Editorial 141

Trojúhelník smutku: Na rozbouřených vlnách satiry

Osamění nelze utéct? / 75. festival v Cannes


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Úvod do Wese Andersona

Současná česká animace po velkém nadechnutí

Úvod k tématu: Film a ekologie

Úvod k tématu: Česká detektivka

Úvod k tématu: David Fincher


RUBRIKY

anketa (31) / český film (117) / český talent (37) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (114) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1095) / mimo kino (190) / novinka (817) / pojem (36) / portrét (49) / profil (99) / reflexe (27) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (130) / událost týdne (286) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)

Cinepur #132 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #132, prosinec 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Ne každý buzerant se na konci odpraví / Kluci z party (Jan Bodnár, kritika)

Krajina hrůze otevřená / Třetí den (Jarmila Křenková, televize)

To a jeho (ne)adaptace / Stephen King jako zajatec hororu (Boris Hokr, téma)

Kdo je Amerika a kdo je Borat? / Borat Subsequent Moviefilm (Antonín Tesař, kritika)

Uživatelsky nenáročné drama / V úskalí (Martin Šrajer, kritika)

„Tak co kurva režíruješ?“ aneb Cesta k autorskému uchopení reality (Jindřich Andrš, kamera-pero)

+ více...