Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Dobře, že o současném Česku točí alespoň Rumuni
editorial / Jindřiška Bláhová / 31. 3. 2021
Mnozí režiséři tzv. rumunské nové vlny měli vždycky talent na svérázně poetické názvy svých filmů: 12:08 Na východ od Bukurešti, Fotbal nekonečno, Sieranevada, Policejní, adj., Lampa s čepičkou… Poslední je název krátkého snímku Radua Judeho, který patří k mladším tvůrcům, již novou vlnu rozlévají v posledních letech do nových zátok. Jude před třemi lety disciplínu poetických názvů posunul dál titulem „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ a letos tam zůstal s názvem svého posledního snímku Smolný pich anebo Pitomý porno. Komicky mrazivá úvaha nad myšlením a dogmaty současného Rumunska a disputace nad „národní povahou“ rýsující se na půdorysu putování po Bukurešti a rodičovského „lidového soudu“ nad respektovanou učitelkou, jejíž domácí erotické video uniklo na pornostránku, vyhrála festival v Berlíně. A to ve výjimečně silném ročníku, jak píše v reportu z Berlinale Pavel Sladký.
Berlínský filmový festival se konal on-line, ale zdá se, že mu to – alespoň co se výběru soutěžních filmů týče – vlastně pomohlo. Je to pro Berlinale nový začátek, nový impulz, nebo jen shoda náhod? Nad budoucností festivalů visí stále více otazníků, než je zatím odpovědí. I když festival v Cannes posunul termín z května na červenec, vůbec není jisté, zda se bude konat – bude tak zajímavé sledovat, jak budou organizátoři velkých akcí, kteří na rozdíl od menších přehlídek stále váhají přejít plně do virtuálna, reagovat. A jaký model festivalů se rodí v tenhle moment do postpandemického světa.
Vítěznému snímku z Berlinale je věnovaný Zoom. „Smolný pich konfrontuje veřejnost s umlčovanou historií, která se dere na povrch, aby se s ní společnost mohla poprat,“ píše Janis Prášil v zasvěcené reflexi: „Fetišistické detaily lidských genitálií nebo pohlavního styku představují vzpouru proti ,ismům‘ a ,fobiím‘, kterými společnost ospravedlňuje vlastní zločiny.“ Zoom má tentokrát ještě dodatek v podobě dramaturgické rozvahy ke snímku od Jakuba Felcmana. Judeho film totiž vznikal v české minoritní koprodukci ve spolupráci se společností endorfilm, stejně jako „Barbaři“ i jeho předchozí Aferim!, a Felcman byl jedním z dramaturgů na české straně. Jeho text dostal spolu s dalšími od českého producenta i rumunské producentky Státní fond kinematografie jako podklad vysvětlující, proč stojí za to Smolný pich – tehdy ještě pod názvem Náměsíčníci – natočit. Text slouží i jako jakýsi režisérův mikroportrét.
„Nestálo by, myslím, velkou práci doložit, že svým dílem tvoří režisér Radu Jude postupně a systematicky plastický portrét rumunské národní povahy,“ píše autor a dodává, že ale jeho díla „nejsou (jen) rumunská a nejsou jen východoevropská. Nejedná se o trauma země vyšlé ze sovětského bloku do divokého kapitalismu. Hlavními cíli, na něž Radu Jude ve svém kritickém studiu povahy míří, jsou zakořeněný rasismus a nenávist k cizímu (ať už antisemitismus, nenávist k Romům nebo obecně xenofobie) a rozpad paternalistického, patriarchálního, machistického pohledu na svět.“ Smolný pich tak vypovídá i o české současné realitě. Je dobře, že o nás točí alespoň Rumuni.
Přečteno 2270x
Článek vyšel v časopise Cinepur #134, duben 2021.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Aktuální hodnocení článku
5 /3
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
Film jako písek na pláži / Editorial 139
DALŠÍ Z RUBRIKY
Španělský noir i Finchera nabídne Noir Film Festival
Top Gun: Maverick / Mentor, který nedokáže přestat být hrdinou
KVIFF: Co letos vidět ve Varech? 5 tipů Cinepuru
Hrát si s prázdným prostorem / Rozhovor s animátorem Michaëlem Dudokem de Wit
Ostrůvek náročného dokumentárního kina / Visions du Réel 2022
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
RUBRIKY
anketa (31) / český film (116) / český talent (37) / cinepur choice (33) / editorial (116) / fenomén (83) / festival (113) / flashback (14) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (13) / kauza (1) / kniha (131) / kritika (1095) / mimo kino (190) / novinka (817) / pojem (36) / portrét (49) / profil (99) / reflexe (27) / report (146) / rozhovor (183) / scénář (4) / soundtrack (85) / téma (1013) / televize (130) / událost týdne (285) / videohra (81) / web (44) / zoom (171)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #134, duben 2021
Z obsahu tištěného čísla:
Malé velké filmy (Tomáš Pavlíček, kamera-pero)
Úzkostná nostalgie / Sekerka (Antonín Tesař, televize)
Noirová rozpomínání v současné české televizní krimi / Vzteklina (Jana Jedličková, téma)
Euforie vztahové hysterie / Malcolm a Marie (Jan Bodnár, kritika)
1000 a jeden Kaufman / Narcistní podoby autora, který se nemůže vystát (Petra Chaloupková, portrét)
Eliška Cílková / Zahodit ego (Jana Koutná, profil)