Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
editorial / Jindřiška Bláhová / 26. 10. 2022
Když jsme před dvěma lety „uváděli do provozu“ novou rubriku Kamera-pero, předcházela tomu jedna z mých oblíbených redakčních aktivit – brainstorming. Jeho cílem bylo v ten moment už hlavně vymyslet název. Aby nápad dávat v Cinepuru prostor hlasům z praxe, tedy aktivním filmařům napříč všemi profesemi, dostal pěkný oficiální vývěsní štít. U redakčního brainstormingu vždy a znovu vtipkujeme, že bychom jej měli rovnou živě vysílat jako podcast, protože to většinou bývá hodně zábavná přestřelka nápadů, která se často zvrhává úplně jinam, aby se pak v nějaký moment usměrnila a na povrch se dostalo to, co potřebujeme.
Jsem moc ráda, že jsme si tuhle rubriku vymysleli. Zatím v ní vyšlo čtrnáct rozmanitých pohledů, které dávají nahlédnout do přemýšlení českých filmařů. Do aktuálního čísla přispěl Tomáš Bojar, dokumentarista vnímavý i rozjímavý a zároveň přesný a systematický. Píše o tom, jak promýšlí svoji metodu i autorství, konkrétně nad filmem z mého pohledu zcela výjimečným – jeho novým dokumentem Good Old Czechs. „Když začínám pracovat na novém filmu, zmocní se mě vždy pocit, že jsem znovu na úplném začátku. Že nic dohromady neumím a že teprve musím na vše přijít. Když už ale postoupím o něco dále, zjišťuji, že snad přece jen na cosi dřívějšího navazuji a cosi zužitkovávám,“ píše a dodává: „Zkušenost – zejména tedy zkušenost vlastních chyb a selhání – je nenahraditelná jak v životě, tak v tvorbě. Ale jsou také chvíle, kdy nás může brzdit, možná dokonce přímo znevolňovat. Každému tvůrci takto třeba hrozí, že ve své autorské zkušenosti najde falešnou jistotu.“ Falešnou jistotu u svého posledního filmu rozhodně nenašel. A stejně tak jí netrpí ani jeho další dokument, který také směřuje do českých kin – Zkouška umění –, jenž natočil s Adélou Komrzý.
Už jen kvůli těmto dvěma filmům by byl letos podzim české kinematografie povedený. A k tomu tu máme snímky Arvéd či BANGER. Oběma se věnujeme v rubrice Kritiky. Jejich autoři – Vojtěch Mašek a Adam Sedlák – si jdou důsledně vlastní cestou a výsledné filmy výrazně vybočují z toho, co tu vzniká. Jsou to dvě nálože odlišné energie. Mašek víří stojaté vody životopisného filmu na pozadí tuzemských totalit. Spojuje Franze Kafku s Oldřichem Novým a divadelností prostoru i dějin se statujícími aktéry akcentuje začarovaný kruh opakující se historie. „Na rozdíl od životopisných filmů, s jejichž závěrečnými titulky nastupuje nejistota, co se o portrétovaných osobnostech vlastně divák dozvěděl, je Arvéd fantazmagorií založenou na neuchopitelnosti, neproniknutelnosti subjektu,“ píše Tomáš Gruntorád. Tomáš Stejskal je sice k černohumornému dealersko-raperskému dramatu BANGER. v textu s top titulkem „Film, který by rád všechny pochcal“ o něco kritičtější, ale snímek vyniká vzácnou žánrovou důsledností a vtahující dynamičností zachycující autenticky zrychlený svět mladé generace: „Sedlák především našel jazyk, pro který by dnešní mládež vyrůstající na současném rapu v klidu použila slovo, jež je pro pouliční reputaci zásadní. Sedlákův BANGER. je ,real‘.“
A ještě jeden text z čísla zmíním – reflexi seriálu Volejte Saulovi, který letos po šesti řadách skončil. Antonín Tesař nabízí originální čtení tohoto seriálového úkazu. Nestává se mi, že by mi seriálová postava po finále chyběla – Saul Goodman alias Jimmy McGill bude. Pokud jste ještě nezavolali, je nejvyšší čas.
.Přečteno 514x
Článek vyšel v časopise Cinepur #143, říjen 2022.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ Z RUBRIKY editorial
Nejlepší letošní seriál a kouzlo redakčního brainstormingu
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
DALŠÍ Z RUBRIKY
Candyman. Candyman. Candyman. Candyman… Candyman Candyman
Životopis ve čtyřech aktech / Portrét Nagisa Óšima
Blondýnka / Páni mají raději oběti
R.N.M. / Člověk člověku medvědem
Znamení doby / Kolaps a apokalypsa v kinematografii devadesátých let
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Kouzlo filmových manifestů / Editorial #142
Místo nekrologu EZ / Co taky neminout z nového čísla
RUBRIKY
anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #143, říjen 2022
Z obsahu tištěného čísla:
Nene / Krmení divého publika (Jarmila Křenková, kritika)
Když Jimmy potkal Kim / Volejte Saulovi (Antonín Tesař, televize)
Realismus, alegorie, romantismus / Íránský film ve stínu hrdelního práva (Andrej Chovanec, téma)
Nebýt sám sobě kánonem / Nad filmem Good Old Czechs (Tomáš Bojar, kamera-pero)
BANGER. / Film, který by rád všechny pochcal (Tomáš Stejskal, kritika)
Nesvoboda a víra / Ženské hlasy z Blízkého východu (Siarhei Samusevich, téma)