Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Stopařův průvodce po Galaxii / Divákův průvodce po Adamsovi

minikritika / Jindřiška Bláhová

Stopařův průvodce po galaxii anglického slovního fantasty Douglase Adamse, který v jistých under-groundových sci-fi kruzích aspiruje na nejvtipnější počin ve známém vesmíru, si na své domovské planetě podmanil snad všechna základní média. Původně rozhlasový seriál, pak kniha, televizní seriál, videohra. Zbýval jen film a ten kapituloval před nedávnem. Ovšem bílou vlajku už svérázný ironik a vystudovaný anglista Adams neviděl, stejně jako my neuvidíme jeho ucelenou představu. Fakt, že scénář po jeho smrti dopisoval a přepisoval Karey Kirkpatrick, zabodává světlomet pozornosti na porovnání výsledku s předlohou, které by v případě, že by svou anabázi po médiích rozšířil sám Adams, nemělo moc smysl. Adams je megahypervýrobnou na nápady a rozmáchlým géniem představivosti pěchujícím stránky vtipem a britskou lakoničností. Film je malá plocha, kam se vejde jen zlomek toho všeho a vůbec. Ponecháme-li stranou, že osobně bych se bez jakékoli filmové verze Stopaře obešla, spokojena pouze s tou literární, nezbytná selekce nezkomprimovala Adamsovu poetiku do neúnosnosti několika ledabyle vytěžených vtipů. Předloha (ať už bereme tu literární nebo seriálovou) posetá slovními hříčkami, obraty a dialogy není zrovna text přátelský k filmovému obrazu, nejde s ním experimentovat, stínovat atmosféru. Tvůrci, včetně doposud hlavně videoklipového a reklamního režiséra a přítele Spikea Jonze, Gartha Jenningse, mohli jen poslušně a možná někdy až příliš pietně sledovat hlavní linku a ty nejhlavnější odbočky a v duchu se modlit k velkému bílému kapesníku, aby vyvolené vtipnosti zafungovaly, jak mají. Adamsově nekonečné výřečnosti se snažili dát uzavřenou podobu: motivy pospojovali trochu jinak, některé dál rozvinuli (Marvinovy deprese, Vogony), vyzdvihli romantickou zápletku. Nepodařilo se jim ale zahladit epizodickou strukturu, která souvisí s rozvětveností a rozbíhavostí Adamsova psaní a seriálovitého přemýšlení. Film jako by byl zvláštně netrpělivý, jak se touží rozpínat do všech možných dalších naznačených směrů a skrytých minipříběhů za každým konáním, ale nemůže. Nemá čas, nemá místo. Alespoň částečně to vyřešily rozverné pestrobarevné animované pasáže (v rámci britského folkloru posloužili jako inspirace Monty Pythons; s Terry Jonesem se Adams ostatně přátelil a udělali spolu videohru Spaceship Titanic) s komentářem Stephena Frye ve stylu rádoby naučného dokumentu, který předčítá nezbytné kapitoly z průvodce, knihy populárnější než bestseller Kde udělal Bůh chybu. Britskost měl udržet i výběr herců. Proto roli Arthura Denta nedostal žádný svatokrádežný Američan, ale velmi dobře vybraný Martin Freeman, příznačně hvězda úřednického, v Británii populárního seriálu The Office. Pro Adamsovy fanoušky bude film jen příjemným podrážděním vzpomínek na kolos; pro ty, kteří ho vůbec neznají, stručným úvodem do jeho světa. Velmi rychlým stopem.

Stopařův průvodce po galaxii
(The Hitchhiker’s Guide to the Galaxy, USA/UK 2005)
režie Garth Jennings, scénář Douglas Adams, Karey Kirkpatrick, kamera Igor Jadue-Lillo, střih Niven Howie, hudba Bernie Leadon, Joby Talbot, hrají Martin Freeman, Sam Rockwell, Zooey Deschanel, John Malkovich, Mos Def ad. 110 minut, distribuce Falcon premiéra 2. 6. 2005

Přečteno 6973x

Článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.4 /8

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #124

#124

srpen 2019



DALŠÍ Z RUBRIKY minikritika

Rallye smrti

U mě dobrý

Déja vu

Země mrtvých

Obchodník se smrtí

Elizabethtown

Domino

Restart


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Editorial 124 / Kdybych kouřila, zapálila bych si Red Apple

Editorial 123: Současný český seriál

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu


RUBRIKY

anketa (24) / český film (83) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (99) / fenomén (73) / festival (87) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (118) / komiks (10) / kritika (813) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (730) / objev (3) / pojem (36) / portrét (12) / profil (106) / reflexe (24) / report (111) / rozhovor (161) / scénář (4) / soundtrack (46) / téma (905) / televize (104) / tisková zpráva (1) / událost týdne (239) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (63) / web (42) / zoom (158)

Cinepur #40 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #40, červen 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Prokletí / Vlkodlak není řešením pro západní civilizaci (David Čeněk, kritika)

Tlumočnice / Jak ozvláštnit thriller (Kateřina Svatoňová, minikritika)

Pozitiva Ourslerových diapozitivů (Kamila Boháčková, glosa)

Sam Peckinpah (Zdeněk Hudec, profil)

Filmová hvězda (Jakub Kučera, pojem)

Carlos Saura / Od smrti Franka se cítím svobodnější (David Čeněk, rozhovor)

+ více...