Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Dějiny násilí / Dějiny násilí a filmová kritika

kritika / Přemysl Martinek komentáře (1)

V jednom z rozhovorů k filmu Cronenberg uvádí, že tentokrát chtěl zobrazit násilí jako byznys. Zabíjení je tedy ve filmu pojato jako každodenní rutina, nutná k obživě některých hrdinů. Tento přístup asi nejvíce zosobňuje dvojice zabijáků, kteří hned na úvod vybijí zaměstnance malého motelu, protože prostě nemají na zaplacení. Stejným způsobem se pokoušejí získat peníze i z přepadení kavárny hlavního hrdiny filmu. Ten se sice tváří jako milý a poklidně žijící venkovský „buran”, ale jeho minulost se zločinem zřejmě také dost podstatně souvisí. Právě on během několika vteřin oba padouchy zabíjí. Ale ani tento hrdina nezabíjí pro potěšení, ale proto, že to možná bývala jeho práce. Osudným se tento fakt stane jeho vlastnímu bratrovi v samém závěru filmu. S násilím samozřejmě úzce souvisí tělesný kontakt. Tentokrát Cronenberg vše aranžuje velmi živočišně a ostře v protikladu s jinak melodramatickou linkou rodinného dramatu. Strach z krve, potu a pachu spáleného masa ovládne malé městečko ihned poté, co se v něm odehraje první konflikt. Svět maloměsta, ve kterém se hlavní hrdina usadil, je náhle vzhůru nohama. Slabí se začínají bránit. Je jedno, jestli v tomto ohledu film přináší nějaké morální poselství, důležité je, že pracuje se dvěma různými, kinematograficky radikálně odlišně zobrazovanými světy, které se náhle začínají prostupovat. Samozřejmě, že je tento postup podpořen i variováním klasických žánrových schémat, ale těžko říct, zda je to hlavní stylotvorný prvek.

Vymezit se proti mainstreamu lze podle mnoha kritiků i laiků hlavně jakýmsi „parodováním” a převracením klasických žánrových figur. To ještě mohlo platit v dobách nástupu Pulp Fiction a podobných filmů (ke kterým jsou Dějiny násilí často přirovnávány), dnes je však aktuálnější právě osobitost režisérových nápadů ve vztahu k samotné konstrukci filmového prostoru. Experimenty s narací se na nás valí každý den po stovkách, Cronenberg však experimentuje s formou, mění tempo jednotlivých scén, mění charaktery postav skrze herecký výkon jejich představitelů, pracuje se světlem, vykresluje atmosféru města v kontrastu s venkovem atd. Cronenberg a jeho tým (opět vynikající kameraman Petr Suchitzsky, designérka Carol Spierová nebo autor hudby Howard Shore) natočili film podle předem daného a nepříliš invenčního scénáře. To, že diváky (bez ohledu na „odbornost”) překvapuje a fascinuje, je jejich zásluha.

V recenzích se velice často řeší sexuální scény mezi Tomem a jeho ženou. Obě scény jsou přitom důležité hlavně pro vykreslení proměny obou hrdinů. Zatímco první se nese v duchu středoškolského úletu mezi „nadrženou” fanynkou a statným fotbalistou, druhá je o fyzické inzultaci, živočišnosti a hraničí se znásilněním. Dvě různé roviny sexuálního vztahu tak přesně odpovídají deformaci citového vztahu mezi hrdiny i zmatenosti a nejistotě, která do jejich života náhle vstoupila. Obě scény však nemění nic na tom, že je mezi Tomem a jeho ženou silné intimní pouto. Kdyby chtěl Cronenberg šokovat, jistě by to dokázal lépe (viz Mr. Butterfly, Příliš dokonalá podoba, Videodrome).

Výjimečnost Dějin násilí spočívá hlavně v tom, že dokázaly vrátit do hry „režijní styl”, a Cronenbergovi je tak přisuzována schopnost mluvit o velmi zásadních tématech skrze obyčejné filmy. V souvislosti s tímto filmem se o něm hovoří jako o novém Hitchcockovi (nejen u nás, ale i v zahraničních recenzích). Film má také velmi slušnou návštěvnost a několik nominací na Zlaté glóby. I když se to skalním příznivcům nebude moc líbit, Cronenberg alespoň prozatím přestal být perverzní, ale zachoval si svůj osobitý způsob práce. Pro nás to má jedno pozitivum. Zatímco před pár lety byl film eXistenZ uveden pouze na videokazetách, dnes už můžeme Cronenberga vidět na plátně. I když může někomu připadat, že se to událo až ve chvíli, kdy „slevil” ze svých standardů. Ale to je příliš jednorozměrné konstatování. Dějiny násilí jsou tady konečně chápany jako film, který nemusí explicitně nic vykládat, ale může jen sofistikovaně bavit a samozřejmě taky podnítit úvahy o komplikovaných mezilidských vztazích.

Přečteno 7116x

Článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4 /2

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

anonym  (14.5.2017 21:07)

Dobrý článek.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #122

#122

duben 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Zaplnit prázdná místa / Chvilky

Autobus do stanice Effenberger / Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Šifrovačka pro mileniály / Záhada Silver Lake

Řeči, řeči, řeči / Kniha obrazů

Zvířecí láska / Favoritka

Paměť jako popraskaná zeď / Roma

Detox od českého mainstreamu / Domestik

Za krempou zdobného klobouku / Soumrak


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Distribuce 2014: Konec starých časů

Zapomeňte na Jarmusche, jdeme na fotbal / Dnešní alternativa vůči mainstreamu

Rok Avatara / Distribuční rok 2009

Digitalizace českých kin / Snad ještě není pozdě

Zoufalé manželky / Seriál pro hospodyňku i hospodáře


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (96) / fenomén (72) / festival (80) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (785) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (713) / objev (3) / pojem (36) / portrét (10) / profil (104) / reflexe (24) / report (106) / rozhovor (158) / scénář (4) / soundtrack (43) / téma (885) / televize (99) / tisková zpráva (1) / událost týdne (232) / video (2) / videoart (16) / videohra (60) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #43 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Šest pohledů na cinefilii (Helena Bendová, téma)

Elizabethtown (Eliška Děcká, minikritika)

Obchodník se smrtí (Petr Hamšík, minikritika)

Hooligans / Efektivně proti předsudkům (Viktor Palák, kritika)

Domino (Petr Hamšík, minikritika)

Nejlepší filmy roku 2005 (Redakce, anketa)

+ více...