Das Kino: Současný německý film
V posledním tématu roku 2014 jsme navázali na workshop Cinepuru „Německá kinematografie zblízka“, realizovaný v říjnu ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti a Goethe-Institutem v Praze. Mezinárodní pojetí workshopu nás přimělo k tomu, abychom v tematickém čísle tentokrát poskytli prostor nejen domácím, ale i německým publicistům, a získali tak lepší přehled o podobách současného německého filmu.
V tématu neusilujeme o klasický obraz „národní kinematografie“ s jejími jasně odlišitelnými rysy. Jde spíše o průřez nadnárodním modelem, jehož je Německo dobrým příkladem. Texty se věnují dílu významných auteurů, zabývají se kontinuitou současné tvorby s jejími historickými tradicemi a zkoumají i fenomény, spojené čistě s německým prostředím. Někteří z autorů se dotýkají také infrastruktury filmového průmyslu, kde lze hledat kořeny aktuálního stavu německé tvorby.
Thomas Brandlmeier nastínil vývoj německého filmu posledního desetiletí a pokusil se rozčlenit současnou produkci do reprezentativních proudů a témat. Několik textů se vrátilo k tzv. Berlínské škole, jejíž příslušníci se postarali o oživení zájmu o německý artový film. Studii Trilogie přízraků Christiana Petzolda následují dva texty – analýza a rozhovor – věnované tvorbě jeho generační souputnice Angely Schanelec. Starší generaci tvůrců zastupuje text o životopisných snímcích Margarethe von Trotta, které je možné chápat jako ukázky prolínání německé filmové současnosti s minulostí, konkrétně s tradicemi Nového německého filmu. Příklad žánrové tvorby, spjaté s německým prostorem a zaměřené primárně na domácí publikum, představuje článek o novodobých bavorských heimatfilmech. Téma uzavírá text věnovaný zákulisí německého produkčního systému.
Margarethe von Trotta patří k nejrespektovanějším režisérkám v historii německého filmu, která se z pozice „pouhé“ spolupracovnice svého někdejšího manžela Volkera Schlöndorffa vypracovala v autorku sbírající ceny na světových festivalech. Zároveň je dodnes jednou z nejvíce aktivních představitelek z původní sestavy tzv. Nového německého filmu, jehož odkaz je rozpoznatelný i v její nejnovější tvorbě, životopisných snímcích Vize – Život...
V posledním tématu roku 2014 navazujeme na workshop Cinepuru „Německá kinematografie zblízka“, realizovaný v říjnu ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti a Goethe-Institutem v Praze. Mezinárodní pojetí workshopu nás přimělo k tomu, abychom v tematickém čísle tentokrát poskytli prostor nejen domácím, ale i německým publicistům, a získali tak lepší přehled o podobách současného německého filmu.
Na úvod si položme otázku, jíž si hned v...
Podobně jako v kinematografiích jiných vyspělých evropských států existuje i v současné německé kinematografii poměrně mnoho filmových tendencí a přístupů – dominantnějších či marginálnějších, navazujících na domácí tradice nebo se od nich odklánějících, inklinujících k mainstreamu, či naopak k artové produkci. I přes riziko určitého zjednodušování je ale možné pokusit se postihnout stav německého filmu především z uměleckého hlediska –...
V německému artovém filmu – málo známém v cizině a takřka tradičně ignorovaném v domácím prostředí – se přibližně před deseti lety objevila skupina filmařů, která odmítá „filmové pohádky“ a snaží se střízlivě hledět do očí realitě současného Německa. Nejrespektovanějším autorem je v této skupině Christian Petzold, který za desítku svých snímků dostal pět cen německé filmové kritiky a za Barbaru (2012) cenu za režii na Berlinale....
